Úvod do psychologie

Содержание

Слайд 2

organizační záležitosti podmínky udělení zápočtu: pravidelná účast - povoleny maximálně 3

organizační záležitosti

podmínky udělení zápočtu:
pravidelná účast - povoleny maximálně 3 absence (bez

dokládání důvodu)
napsání závěrečného písemného testu
Слайд 3

na úvod jeden velmi jednoduchý pokus...

na úvod jeden velmi jednoduchý pokus...

Слайд 4

základní pojmy psychologie I společenské/humanitní vědy = software lidské společnosti? Psychologie

základní pojmy psychologie I

společenské/humanitní vědy = software lidské společnosti?
Psychologie je obor,

který se zabývá zkoumáním psychických jevů a zákonitostí, jejich fungování/rozvoje (podle Vágnerové:2005)
Psychické jevy: vědomé x nevědomé chování x prožívání
hraniční charakter: přírodní x společenská věda
základní přístupy: objektivisticko-technokratický x humanisticko-rozumějící
psychologie laická x odborná
Слайд 5

základní pojmy psychologie II metody užívané v psychologii: pozorování: extrospekce x

základní pojmy psychologie II

metody užívané v psychologii:
pozorování: extrospekce x introspekce
rozhovor
dotazník
sekundární analýza
experiment
řada

přírodovědných metod (např. EEG)
metody je vždy třeba kombinovat! Kvalitativní x kvantitativní metodologie
Слайд 6

základní pojmy psychologie III obory psychologie základní aplikované obecná psychologie poradenská

základní pojmy psychologie III

obory psychologie
základní aplikované
obecná psychologie poradenská
psychologie osobnosti klinická
vývojová psychologie školní
sociální psychologie sportu
psychopatologie atd.

Слайд 7

obecná psychologie I - vědomí zabývá se popisem a výkladem psychických

obecná psychologie I - vědomí

zabývá se popisem a výkladem psychických jevů,

tak jak je nacházíme u plně rozvinutého a normálně prožívajícího dospělého jedince
vědomí je stav určité aktivace, která se projevuje bdělostí, vždy spojeno s Já
bazální funkce psychiky freudovské studium nevědomí
stavy vědomí: bdělé vědomí, ospalost, spánek, změněné stavy (hypnóza, holotropní dýchání, užití psychoaktivních látek - psilobycin, LSD)
Слайд 8

obecná psychologie II - vnímání 1 vnímání je psychickou reprezentací nějakého

obecná psychologie II - vnímání 1

vnímání je psychickou reprezentací nějakého objektu

v naší mysli
vždy aktuální a založené na smyslových vjemech
vjemy nelze jednoduše rozdělit na menší jednotky, ale vždy složitější celky (Gestalt, kognitivní psychologie)
vždy záleží na kontextu, naší předchozí zkušenosti, socio-kulturním nastavení a částečně i vývojovém stádiu pozorujícího (eidetické vnímání malých dětí)
Слайд 9

obecná psychologie III - vnímání 2 zákon figury a pozadí -

obecná psychologie III - vnímání 2

zákon figury a pozadí - např.

Rubinova figura
zákon dobrého tvaru
zákon blízkosti
zákon podobnosti
zákon uzavřenosti
Слайд 10

obecná psychologie IV - vnímání 3 smyslové klamy : Müller-Lyerova figura a mnohé další

obecná psychologie IV - vnímání 3

smyslové klamy : Müller-Lyerova figura a

mnohé další
Слайд 11

obecná psychologie V - paměť 1 umožňuje uchování různých informací a

obecná psychologie V - paměť 1

umožňuje uchování různých informací a na

něm závislé postupné obohacování zkušenosti, tj. učení
základní fáze:
uložení (kódování)
uchování
vybavení (dekódování)
základní druhy:
krátkodobá (trvání v desítkách vteřin, max. několik minut)
dlouhodobá
Слайд 12

obecná psychologie VI – paměť 2 mžikové smyslové zásobníky (max. vteřiny)

obecná psychologie VI – paměť 2

mžikové smyslové zásobníky (max. vteřiny)
dlouhodobá

paměť
deklarativní/explicitní
sémantická
epizodická
procedurální/implicitní
Слайд 13

obecná psychologie VII – paměť 3 ukládání do paměti: AKTIVNÍ proces,

obecná psychologie VII – paměť 3

ukládání do paměti: AKTIVNÍ proces, záměrné

x nezáměrné, vždy současně krátkodobá i dlouhodobá fáze
způsoby ukládání:
vizuální
akustický
sémantický
kvalita je závislá na mnoha faktorech: druh informací (Ebbinghaus), úroveň inteligence, dřívější zkušenosti (učení), kontext, scénář, motivace (emoční kontext), spánek (REM-fáze)
Слайд 14

obecná psychologie VIII – paměť 4 udržení v paměti: Ebbinghausova křivka

obecná psychologie VIII – paměť 4

udržení v paměti: Ebbinghausova křivka

zapomínání x vytěsnění do nevědomí
vybavení: záměrné (otázka) x nezáměrné (asociace), často aktivní proces – konstruktivní paměť (úprava zapamatovaného epizodického obsahu)
otázka kolektivně sdílených obsahů (jungovské archetypy…)
paměťová studia – např. místo paměti (P. Norra): Vyšehrad, Pražský hrad, Památník na Vítkově
Слайд 15

obecná psychologie IX – učení 1 učení je obohacování zkušenosti, jeho

obecná psychologie IX – učení 1

učení je obohacování zkušenosti, jeho

výsledkem je zkušenost
u člověka výraznější role než instinkty u zvířat
vždy úzce souvisí s pamětí
jednoduché formy: a) mechanické opakování; b) habituace
c) podmiňování – proces vyvolávání podmíněné, tj. nové reakce vázané na určité podmínky. Vždy důležité zpevnění: odměna nebo trest. Dobře prostudováno i u zvířat
klasické: pasivní učení na bázi spojení dvou podnětů, z nichž jeden získává nový význam
operantní: spojení určité reakce s jejími důsledky, učení následkům vlastního reagování, cílem dosažení osobního uspokojení
Слайд 16

složitější formy učení: a) kognitivní učení – zahrnuje získávání informací, poznávání

složitější formy učení: a) kognitivní učení – zahrnuje získávání informací, poznávání

a porozumění různých vztahů i obecnějších pravidel (x specifické poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie atd.)
b) sociální učení – umožňuje porozumění okolní společnosti – vždy výběrový charakter – vázáno na lidi, ke kterým jsme vázáni
nápodoba (možnost osvojení nežádoucí formy chování), pozorování (observace), identifikace (interiorizace modelu) – specificky lidská forma učení

obecná psychologie X – učení 2

Слайд 17

Inteligence je obecná struktura rozumových schopností, které určují způsob porozumění a

Inteligence je obecná struktura rozumových schopností, které určují způsob porozumění a

obykle nějakým způsobem ovlivňují i chování (Vágnerová 2005)
Základní složky: a) pohotovost vnímání; b) prostorová představivost; c) paměť; d) verbální inteligence; e) matematická inteligence; f) obecné usuzování; g) intrapersonální inteligence; sociální (interpersonální) inteligence; emoční inteligence?
Tekutá (fluidní) x krystalická inteligence
Praktická x analytická x kreativní inteligence

obecná psychologie XI – inteligence 1

Слайд 18

Měření inteligence: a) podle mentálního věku: MV/BV * 100 b) jak

Měření inteligence: a) podle mentálního věku: MV/BV * 100
b) jak

vysoko/hluboko pod průměrem své věkové skupiny
Zkoumáno už od začátku 20. století – Binetovy testy
Verbální x neverbální úkoly
Měření zatíženo mnoha problémy, zejména u dětí
Fenomén IQ akcelerace

obecná psychologie XII – inteligence 2

Слайд 19

Představa = obraz předmětu, který není přítomen, pokud vůbec existuje Spontánní

Představa = obraz předmětu, který není přítomen, pokud vůbec existuje
Spontánní x

navozené vlastním úsilím x vsugerované
Vliv vůle: vyvolávané x potlačované x neodbytné
Vzpomínkové představy x fantazijní představy
Funkce představ: a) příprava činnosti, b) vyrovnávání vnitřního napětí, c) náš vnitřní hlas
Možnost ovlivnění halucinogeny: LSD, psylocybin, ketamin atd.

obecná psychologie XIII – představy 1

Слайд 20

Jednoduchý pokus….

Jednoduchý pokus….

Слайд 21

Myšlení = psychická manipulace se symboly, představami i vjemy, jejíž funkcí

Myšlení = psychická manipulace se symboly, představami i vjemy, jejíž funkcí

je řešení problému
Myšlení zvířat? Köhlerovy pokusy …
Různé postupy: kategorizace, dedukce, indukce, usuzování a hodnocení, řešení problémů
Specifický fenomén vhledu: aha-zážitek
Poruchy myšlení u psychických poruch: bludy u psychotiků, paranoidní představy, mentální anorexie...
Kulturní podmínění představ

obecná psychologie XIV – myšlení 1

Слайд 22

Jednoduchý pokus: spojte body čtyřmi přímkami ● ● ● ● ● ● ● ● ●

Jednoduchý pokus: spojte body čtyřmi přímkami
● ● ●
● ● ●
● ●


Слайд 23

Emoce = schopnost reagovat na různé podněty prožitkem libosti x nelibosti

Emoce = schopnost reagovat na různé podněty prožitkem libosti x nelibosti
Složky:

a) prožitková; b) fyziologická, c) vnější – mimické atd.
Velmi často mají intencionální charakter
Síla emočního prožívání souvisí s temperamentem, je do značné míry vrozená
Znaky: a) subjektivita, b) iracionalita, c) často ambivalence, d) různá síla: afekt x nálada
Mohou být regulovány: a) vnitřně, b) okolím x a) na úrovni podnětů, b) na úrovni reakce
V průběhu života se vyvíjí: nejdříve prostředek komunikace, seberegulace později...

obecná psychologie XV – emoce 1

Слайд 24

Emoční inteligence = komplexní schopnost, na níž závisí životní spokojenost a

Emoční inteligence = komplexní schopnost, na níž závisí životní spokojenost a

úspěšnost v praktickém životě, někdy stanovováno EQ (emoční kvocient)
Složky:
Dobrá orientace ve vlastních emocích
Regulace a zvládání vlastních emocí
Aktivizace pozitivních emocí
Empatie
Schopnost navazovat a udržovat mezilidské vztahy
Emoční paměť

obecná psychologie XVI – emoce 2

Слайд 25

Problémy spojené s city a emocemi: deprese bipolární porucha fobie někdy

Problémy spojené s city a emocemi:
deprese
bipolární porucha
fobie
někdy doprovodný jev nemocí,

např. hypoglykémie

obecná psychologie XVII – emoce 3

Слайд 26

Osobnost člověka si je vědoma sebe sama = Já Já jako

Osobnost člověka si je vědoma sebe sama = Já
Já jako subjekt

x Já jako objekt
Základní složky:
Tělesná identita (tělesné schéma)
Psychická identita
Sociální identita
Kontinuita Já
Integrita Já
Péče o vlastní Já jako nezbytný předpoklad duševního zdraví

Psychologie osobnosti I – Já 1

Слайд 27

Sebepojetí = komplexní obraz vlastního Já, postoj k sobě samotnému Sebehodnocení

Sebepojetí = komplexní obraz vlastního Já, postoj k sobě samotnému
Sebehodnocení –

skutečné Já x ideální Já
Sebedůvěra a sebeúcta
Sebeláska
Vývoj Já: postupné oddělování Já od okolí a budování vlastní identity (E. Erickson: každá fáze vývoje jako konflikt, který při zvládnutí vede k vytvoření nové komponenty)

Psychologie osobnosti II – Já 2

Слайд 28

Osobnost = každý jednotlivý člověk. Základní znaky: a) individuální specifičnost; b)

Osobnost = každý jednotlivý člověk. Základní znaky: a) individuální specifičnost; b)

vývojová kontinuita, c) interakce s prostředním
Základní koncepce: Freudovo odlišení
Id x Ego x Superego
princip slasti x reality x dokonalosti
Jungovo rozšíření: kolektivní nevědomí (archetypy)
Eric Berne: zjednodušení Freuda – rodič x dospělý x dítě
Humanistická psychologie: člověk jako schopnost seberealizace a spirituality

Psychologie osobnosti III – osobnost 1

Слайд 29

Temperament = individuálně charakteristický typ reaktivity a dynamiky psychiky Klasická typologie

Temperament = individuálně charakteristický typ reaktivity a dynamiky psychiky
Klasická typologie (Hippokratova/Galénova)

Psychologie

osobnosti IV – temperament 1
Слайд 30

Kretschmerova typologie: pyknický x atletický x astenický typ Big 5: otevřenost

Kretschmerova typologie: pyknický x atletický x astenický typ
Big 5: otevřenost vůči

zkušenosti; svědomitost; extraverze; přívětivost; neuroticismus (= prožívání negativních emocí)

Psychologie osobnosti V – temperament 2

Слайд 31

Nikoli pouze vzestupný vývoj, ale biodromální přístup (životní běh) Biologické x

Nikoli pouze vzestupný vývoj, ale biodromální přístup (životní běh)
Biologické x sociální

x vlastní psychické faktory
Kontinuita x diskontinuita jednotlivých fází (přechodové/iniciační rituály)
Různé tempo vývoje v průběhu jednotlivých fází
Odlišné tempo muži x ženy
Současné výzvy: mladé stáří x staré mládí

Vývojová psychologie I – stádia vývoje 1

Слайд 32

Základní fáze: novorozenec do 2 měsíců adolescence do 19 – 22

Základní fáze:
novorozenec do 2 měsíců adolescence do 19 – 22 let
kojenec do 1

roku mladší dospělost do 30 – 35 let
batole do 3 let střední dospělost do 45 – 50 let
předškolní věk do 6 – 7 let starší dospělost do 60 – 65 let
mladší školní věk do 11 – 12 let počáteční stáří do 70 – 75 let
puberta do 15 – 16 let pokročilé stáří nad 70 – 75 let

Vývojová psychologie II – základní typologie 1

Слайд 33

Základní teoretické modely vývoje: Sigmund Freud: stádia: orální do 1 roku

Základní teoretické modely vývoje:
Sigmund Freud: stádia:
orální do 1 roku
anální do 3 let
falické do 6

let
latentní do 11 – 12 let
genitální celý zbytek života

Vývojová psychologie III – další typologie 1

Слайд 34

Erik Erikson – upravená verze Freudovy typologie Vývojová psychologie IV – další typologie 2

Erik Erikson – upravená verze Freudovy typologie

Vývojová psychologie IV – další

typologie 2
Слайд 35

J. Piaget – typologie podle vývoje rozumových schopností senzomotorické do 18

J. Piaget – typologie podle vývoje rozumových schopností
senzomotorické do 18 – 24

měsíců
Předoperační do 6 – 7 let
Podstádia: předpojmového myšlení (do 4 let); názorného myšlení
konkrétních operací do 11 – 12 let
formálních operací celý zbytek života

Vývojová psychologie V – další typologie 3

Слайд 36

L. Kohlberg – typologie morálního vývoje – Heinzovo dilema prekonvenční morálka

L. Kohlberg – typologie morálního vývoje – Heinzovo dilema
prekonvenční morálka
orientace na

trest
orientace na odměnu
konvenční morálka
orientace na bytí dobrým dítětem
orientace na řád a zákon
postkonveční morálka
orientace na společenskou smlouvu
orientace na univerzální etiku

Vývojová psychologie VI – další typologie 4

Слайд 37

Sociální psychologie studuje psychické jevy, jejichž obsahem je společnost, tj. druhý

Sociální psychologie studuje psychické jevy, jejichž obsahem je společnost, tj. druhý

člověk, menší či větší skupina a posléze i společnost jako celek.
mezilidské vztahy:
přímé
vztahy osobní blízkosti
výkonově funkční
nepřímé/zprostředkované
Interiorizované x distancované
aktivizující/facilitující/protektivní x oslabující, poškozující, omezující

Sociální psychologie I – základní pojmy 1

Слайд 38

sociální percepce = vnímání sociálních obsahů základní problémy: efekt primárnosti (prvního

sociální percepce = vnímání sociálních obsahů
základní problémy:
efekt primárnosti (prvního dojmu), často

až interaktivní posilování výchozího dojmu: vzestupná x sestupná interakční spirála – sebezpevňující předpoklad
haló efekt
atribuční tendence: osobní x situační distribuce u sebe samotného x ostatních
efekt projekce, efekt vztahu

sociální psychologie II – sociální percepce 1

Слайд 39

sociální skupina = 2 x 3 lidé spojení určitými vazbami –

sociální skupina = 2 x 3 lidé spojení určitými vazbami –

systém, hodnoty, cíle identita, koheze (dyáda jako specifikum)
formální x neformální
malé x velké
primární x sekundární
sociální role x sociální status (získaný, přirozený, askriptivní)
role: vůdčí alfa, loajální beta, řadová gama, opoziční delta, obětní beránek omega

sociální psychologie III – sociální skupiny 1