0202 Vznik filozofie

Содержание

Слайд 2

Řecko 6. století Dosavadní představa: Božské síly ovládají svět Představa Řeků:

Řecko 6. století
Dosavadní představa:
Božské síly ovládají svět
Představa Řeků:
antropomorfizace bohů,
antropomorfizace

světa
Skryté řídící síly měly podobu lidí
Archaické kultury: převažuje emocionální charakter vnímání světa
Do 6. stol. před naším let. = převaha emocionality nad racionalitou

Vznik filozofie

Слайд 3

Vznik filozofie: Vychází z: Potřeba porozumět světu na základě racionálního vysvětlení

Vznik filozofie:
Vychází z:
Potřeba porozumět světu na základě racionálního vysvětlení
To už lze

najít v mytologickém a náboženském prožívání světa.
Tehdy šlo o vnímání světa jako nepřátelské, jindy přátelské síle.
Člověk chtěl čím dál tím více poznat základní principy fungování světa.
Cíl, důvod: poznat obraz světa (ne jen řízený bohy) a tím přizpůsobit a upravit
Normy života, aby došlo k co nejlepší souhře přírodních sil a potřeb člověka
(úroda, plodnost…)
Слайд 4

Před 6. stoletím: Lidé věřili, že vše je dílem bohů Zaznamenáno:

Před 6. stoletím:
Lidé věřili, že vše je dílem bohů
Zaznamenáno: 28. května

585
Válka mezi Lýdy a Médy v Malé Asii
Odehrála se bitva
Během bitvy došlo k zatmění Slunce
Vojevůdci se domnívali, že je to hněv bohů a že přichází konec světa
Uzavřeli mír – a slunce opět zářilo
.
Слайд 5

Vznik racionality Člověk se snaží „vyhrát“ nad přírodou nejen modlitbami k

Vznik racionality
Člověk se snaží „vyhrát“ nad přírodou
nejen modlitbami k bohům


Ale též kodifikací vztahu mezi jevy a následky.
Vzniká věda:
Matematika
Geometrie
Primitivní lékařství
Právo
Astronomie

Thales – zatemnění předpověděl
Znal astronomii, zřejmě poučen Babyloňany
Původ dění hledal ve fyzikálních zákonitostech
Domníval se, že pralátka všeho je voda
Thales spoléhal na rozumem poznatelné, neměnné zákonitosti vesmíru

Слайд 6

To je konec výkladu světa a jeho dění Založeném, na mytických

To je konec výkladu světa a jeho dění
Založeném, na mytických

představách
Mýtické představy:
vše je v rukou bohů
Vše, co si lidé nedokázali vysvětlit

Lorenzo Quinn “Hand of God”, 2011, Londýn

Слайд 7

Zrod filozofie Archaické národy: uctívají a prosí bohy ALE zároveň B)

Zrod filozofie

Archaické národy:
uctívají a prosí bohy
ALE zároveň
B) Pozorují přírodu, aby se

naučili předvídat jevy, používat přírodní zákony, atd. ----- zrod vědy
Слайд 8

Слайд 9

Filozofie je nauka či věda, která hledá odpovědi na nejzákladnější otázky

Filozofie je nauka či věda,
která hledá odpovědi na nejzákladnější otázky bytí

Filozofie
Etymologie

pojmu: z řečtiny
Philein = milovat Sophia = moudrost

Vznik: 6. století př.n.l. Indie, Čína, Řecko

Platón, 5.st.př.n.l.

Konfucius, 551-479 př.n.l.

Buddha, cca 563-483 př.n.l.

Védy a upanišády
(sanáthadharma - hinduismus)

Слайд 10

Zrod západní filozofie – pobřeží Malé Asie (dnešní Turecko) najít mapu

Zrod západní filozofie – pobřeží Malé Asie (dnešní Turecko)
najít mapu
města
„7

mudrců“ – počátek 620-550 Př.n.l.
(hoi hepta sophoi)
= zrod filozofie

Jejich výroky se předávaly ústně- Nevíme přesně, co řekli

Setkávali se, diskutovali
Měli své domněnky „o světě“

Слайд 11

Řecko

Řecko

Слайд 12

Vznik řecké filozofie 7.-5. století př.n.l. Milétos Filozof Tháles Efesos Filozof Herakleitos Ostrov Samos Filozof Pýtagoras

Vznik řecké filozofie 7.-5. století př.n.l.

Milétos
Filozof Tháles

Efesos
Filozof Herakleitos

Ostrov Samos
Filozof Pýtagoras

Слайд 13

Začátek evropské filozofie 7.-5., stol. Př.n.l.

Začátek evropské filozofie 7.-5., stol. Př.n.l.

Слайд 14

Předsokratovská filozofie Malá Asie – pobřeží Rozvoj měst a obchodu Přísun

Předsokratovská filozofie

Malá Asie – pobřeží
Rozvoj měst a obchodu
Přísun nového vědění z

kultur Orientu
Rozvíjí se: matematika, astronomie, kosmologie, medicína, geografie
Není zde silná oligarchie a kněžstvo
Silnější pozice: obchodníci
Obchodníci hledají především odpovědi na praktické otázky života
Rodí se racionálnější přístup k životu
(mýty nevysvětlují to, co lidé potřebují vědět)
Слайд 15

Logos = řecky: slovo, pojem, myšlenka, rozum Napomáhá „moudrým“ (=filozofům) stát

Logos
= řecky: slovo, pojem, myšlenka, rozum
Napomáhá „moudrým“ (=filozofům) stát se moudrým
Moudrý

– může vytvořit nauku o světě, může formulovat rozumný řád světa
= zrod filozofie
Částečný
Konec mýtů a náboženských představ
Konec homérské doby
= oblast představ, která do té doby vysvětlovala veškeré dění světa
Слайд 16

První filozofové Thalés (624-546) Přírodní filozof „vědec“ Matematika, astronomie Novum: Vysvětlení

První filozofové

Thalés (624-546)
Přírodní filozof
„vědec“
Matematika, astronomie
Novum:
Vysvětlení vzniku světa z pralátky ==== arché
Thalés

říká, že pralátkou je voda
(Země leží na vodě, z ní vše vzniká)
Слайд 17

Thales Hledal fyzikální vysvětlení přírodních dění – založil mílétskou školu Založil

Thales
Hledal fyzikální vysvětlení přírodních dění – založil mílétskou školu
Založil přírodní

vědy jako obor
Spoléhá na fyzikální vysvětlení
Ale věří v bohy: vše má duší a božství
Duše je všude, ale neřídí svět.
Božské bytosti v podobě mytických bytostí, hrdinů a bohů neexistují
Слайд 18

První filozofové Herakleitos (530-470 př.n.l.) Přírodní filozof Původ všeho je oheň

První filozofové

Herakleitos (530-470 př.n.l.)
Přírodní filozof
Původ všeho je oheň
Pýthagorás (asi 580-500 př.n.l.)
Ze

Samu, ale žil v jižní Itálii
Základ světa: číselné vztahy
Číselné vztahy udržují harmonický řád kosmu
Matematik, geometr
Začátek etiky jako oboru:
harmonie a spravedlnost
Слайд 19

Слайд 20

Sofisté Perské války 500-449 př.n.l. Atény se dostávají do popředí Demokracie

Sofisté

Perské války 500-449 př.n.l.
Atény se dostávají do popředí
Demokracie
Nové filozofické otázky
Vzniká

nová elita: „mudrci“ – filozofové – tzv. sofisté
Jejich práce: etické discipliny, jazykověda a právo
= praktická filozofie

Představa Atén z roku 1846

Слайд 21

Sokratés 470-399 př.n.l. První filozof klasického Řecka Jako první se zabývá:

Sokratés 470-399 př.n.l.

První filozof klasického Řecka
Jako první se zabývá:
Ucelený pohled na racionálně

založené koncepty v oblasti etiky
Zabývá se též: právo, politika
Centrum pozornosti: praktický život
Texty nedochovány
Nepsal, miloval filozofii jakou živou věc: vedl rozhovory,
v nichž se vyjasňoval problém
Důraz na myšlení, uvažování – vybízí k tomu občany
Vyvozovat nové poznatky myšlením
Etika:
Táže se občanů: co je dobré, snaha najít absolutní dobro (vyhovuje všem)
Слайд 22

Co to je metafyzika v řecké filozofii Nauka o bytí a

Co to je metafyzika v řecké filozofii

Nauka o bytí a jsoucnu
vzniká

v 5. stol. Př.n.l.
Filozofové se začali tázat: co to je bytí? Bytí definovali jako něco, co je nehybné, věčné a čiré
Lidé ale bytí nevidí.
Vidí jednotlivá jsoucna, o kterých nás informují smysly.
Jsoucna vznikají a zanikají.
Každé jsoucno je, ale vždy nějakým zvláštním způsobem
(tedy pokaždé se jsoucno jeví jinak – jednou jako hrnek, jindy jako pes atd.)
Každé jsoucno má tedy podíl na bytí – říkáme, že existuje.
Bytí dává jsoucnům existenci různým způsobem.
Ale co způsobuje tuto individualizaci či konkretizaci jsoucen?
Слайд 23

Proč metafyzika Metafyzika hledá odpovědi na to, co je to jsoucno

Proč metafyzika

Metafyzika hledá odpovědi na to, co je to jsoucno
Vývojová stadia

kladení otázek:
Co to je jsoucno?
Jak se jsoucna uskutečňují? Jak se stane, že něco existuje?
Filozofové došli k názoru, že tázání a hledání odpovědí musí vycházet
ze studia smyslového (tedy fyzického), ale zároveň se musí tázat po tom,
co smyslovému (tedy fyzickému) předchází. Tedy co je „nad“ či „za“ jsoucím
(fyzickým), co je tedy meta.
Metafyzika se zabývá nejen čistou ontologií, ale konkrétními projevy bytí
a fyzickou skutečností, která je proměnná.
Metafyzika se zabývá smyslovým (fyzickým)
i nadsmyslovým (duchovním či transcendentním)
Zpočátku se obor filozofie nazýval jako metafyzika.
Слайд 24

Platón 427-347 Nauka o: O idejích O duši O Ideji Dobra

Platón 427-347

Nauka o:
O idejích
O duši
O Ideji Dobra a ctnosti
O úloze státu
Napsal mnoho

Dialogů
– dnes 25 z nich považováno za autentické

Platon, busta v Louvru

Слайд 25

Platón – nauka o idejích Dva světy: Smyslový svět – svět

Platón – nauka o idejích

Dva světy:
Smyslový svět – svět zdání (nereálný

svět) Člověk vnímá smysly
Nadsmyslový svět – svět idejí,
svět věčný, neměnný (reálný)

Člověk má ale také rozum
Pomocí rozumu se rozpomínáme na původní podstatu – původní ideu

Слайд 26

Platón – nauka o idejích Člověk vnímá smysly. Ty mu brání

Platón – nauka o idejích

Člověk vnímá smysly. Ty mu brání poznat

pravou podstatu věcí (i sebe).
Smyslové vnímání
Každou chvíli někdo – něco vypadá jinak.
Tvář člověka – smutná, veselá, vylekaná….
Každý jev vypadá každou chvíli jinak. Jde o nepřetržitý tok měnících se jevů.
Vnímáme fyzickou tvář.
Výsledek našeho vnímání je pouhé mínění (doxa).
2. Vnímání nadsmyslového = vnímání ideje (vnímání podstaty)
Tyto ideje jsou obyčejným okem neviditelné.
Každý člověk má duši (to je ono neviditelné).
Tělo zanikne, ale duše „žije“ dál. Může se převtělit. (=vliv východního náboženství)
Tento svět lze vnímat rozumem
Слайд 27

Platón – nauka o idejích Zadáme výrobu židle několika řemeslníkům. Vznikne

Platón – nauka o idejích
Zadáme výrobu židle několika řemeslníkům. Vznikne několik

židlí.

Otázka:
Co mají společného?
Dá se na nich sedět.
Co mají různého?
Materiál, design, barva,
velikost, atd.

Závěr:
Všichni řemeslníci se
vázali na jeden vzor.
Na jakýsi pravzor,
který je v jejich hlavě
a předchází
hmotný výsledek.

Platón těmto „vzorům“ říkal ideje.
Je tedy zřejmé, že než začneme židli vyrábět, nějak víme, co je to židle jako idea (pravzor).
Je tedy zřejmé, že jsme schopni se občas odpoutat od pouze smyslového vnímání

Слайд 28

http://home.comcast.net/~DiazStudents/PhilosophyReligion.htm#Phil1a

http://home.comcast.net/~DiazStudents/PhilosophyReligion.htm#Phil1a

Слайд 29

Слайд 30

Platón – nauka o idejích Ideje jsou ta jsoucna, která mají

Platón – nauka o idejích

Ideje jsou ta jsoucna, která mají nejvyšší

možný podíl na bytí Nejvyšší idea (je nejblíže bytí) je idea dobra.
Smyslově vnímatelná jsoucna jsou jen odleskem idejí.
Jsoucna nemohou existovat sama o sobě: existenci jim dává idea,
kterou jsoucno reprezentuje.
Platón vytváří komplikovanější obraz světa (než jeho předchůdci):
Předchůdci dělí svět na
Bytí
Hmotný, fyzický svět
Platón:
Bytí
Ideje (dosažitelné rozumem)
Jsoucna (vnímáme smysly)
Слайд 31

Platón – nauka o idejích metoda poznání idejí Ideje lze poznat

Platón – nauka o idejích metoda poznání idejí

Ideje lze poznat
Protože máme

rozum
Protože můžeme použít speciální metodu: = dialektika A. Zobecníme pojem (jev)
B. Analyzujeme poznatky
C. Provedeme syntézu
Dosáhneme tak intelektové poznání (noésis)
Výsledkem je vědění (epistémé)
Слайд 32

Platón – dokonalost, dobro, krása Platón kladl důraz na výchovu a

Platón – dokonalost, dobro, krása

Platón kladl důraz na výchovu a na

vzdělání.
Jedině duchovní cestou, cestou cvičení své duše, cestou odpoutání se od tělesného
dosáhneme blíže k idejím, budeme je vnímat a dojdeme k pravému poznání.
Budeme blíže dokonalosti, dobru a kráse.
Je na každém z nás, jak dalece budeme chtít ideje poznávat
Слайд 33

V zdravém těle zdravý duch Olympijské hry (8.stol.př.n.l. – 5 stol.

V zdravém těle zdravý duch

Olympijské hry (8.stol.př.n.l. – 5 stol. n.l.

v Olympii, poprvé 776 př.nl.,
rozkvět 5. stol. Př.n.l. – tedy doba Platónova)

Amfora,
cc 530 př.n.l.

https://youtu.be/K8ztMlmavBw

Слайд 34

Platón a dokonalost Akadémia Platon založil v roce 387 př.n.l. První

Platón a dokonalost

Akadémia
Platon založil v roce 387 př.n.l.
První univerzita světa
Dokonalost těla

i duše

Mozaika v Pompejích, Platonova akademie

Слайд 35

Polykleitos z Argu 5. stol. Př.n.l. Polykleitos vytvořil proporční kánon, vzor

Polykleitos z Argu
5. stol. Př.n.l.

Polykleitos vytvořil proporční kánon,
vzor a pravidla pro

zobrazování  mužského těla.
Za jeho dokonalou ukázku byla již ve starověku pokládána jeho socha Doryfora, mladíka nesoucího kopí.
Polykleitos svůj proporční systém teoreticky vyložil v do dnešní doby nezachovaném spisu. 

Doryforos, 5.stol.př.n.l.

Слайд 36

Platón a idea Dobra Poznávat musíme nejen proto, abychom poznali podstatu

Platón a idea Dobra

Poznávat musíme nejen proto, abychom poznali podstatu bytí

(ideu),
Ale abychom též poznali Dobro
Protože pravé bytí je vždy dobré
Platón:
Zakladatel
Ontologie
Gnoseologie
Etika
Слайд 37

Duše Je nesmrtelná. Vstupuje do těla jen příležitostně. Předtím pobývá ve

Duše
Je nesmrtelná. Vstupuje do těla jen příležitostně.
Předtím pobývá ve světě idejí.
Pokud

je duše „vtělena“, rozpomíná se na pravzory z říše idejí.

Platón a duše

Слайд 38

Filozofie – královna vědění Filozofie Poznání pravé podstaty vede – vychovává k dobru Tedy ke ctnosti

Filozofie – královna vědění

Filozofie
Poznání pravé podstaty vede – vychovává k dobru
Tedy

ke ctnosti
Слайд 39

Platón a kosmologie Platón – dědic pythagoreismu: Dokonalost kosmu viděl v

Platón a kosmologie

Platón – dědic pythagoreismu:
Dokonalost kosmu viděl v číselných vztazích
Přirozený

řád, krása – je dán číselnými vztahy
Pokud fungují číselné vztahy – funguje harmonie
Číselné vztahy v kosmu by měly fungovat i na Zemi.
Člověk by měl na Zemi napodobovat kosmos – jeho strukturu.
Co je nahoře je i dole
Слайд 40

Krása Existuje vše pronikající zákon Dodává krásu – je to metafyzická

Krása

Existuje vše pronikající zákon
Dodává krásu – je to metafyzická záležitost
Lidé mohou

získat techné (zručnost), ale krása je určena řádem kosmu
Слайд 41

Platón a stát Platón – zakladatel politické utopie Předkládá představy o

Platón a stát

Platón – zakladatel politické utopie
Předkládá představy o dokonalém státě
Vladci

by měli být filozofové, kteří jsou obdařeni moudrostí
Слайд 42

Aristotelés 384-322 př.n.l. Narodil se v Makedonii Žák Platóna Od 343

Aristotelés 384-322 př.n.l.

Narodil se v Makedonii
Žák Platóna
Od 343 př.n.l. – učitel Alexandra

(později Velikého)
Na cestách získal velké množství poznatků ve všech oborech:
Zakladatel např. zoologie
Smyslovou zkušenost výborně kombinoval s logikou
(na základě shromážděných poznatků vytvářel logickou dedukcí své závěry)
Слайд 43

Aristotelés a metafyzika Metafyzika – nejvlivnější dílo Aristotelovo Metafyzika = nejvyšší stupeň teoretické filozofie

Aristotelés a metafyzika

Metafyzika – nejvlivnější dílo Aristotelovo
Metafyzika = nejvyšší stupeň teoretické

filozofie
Слайд 44

Aristoteles – hledání podstaty Vrací se k přírodovědeckému průzkumu světa Snaží

Aristoteles – hledání podstaty

Vrací se k přírodovědeckému průzkumu světa
Snaží se najít

mezi smyslovými jsoucny vlastnosti, které jsou všemu společné
Aristoteles hledá základ všech jsoucen.
Bytí lze odhalit ve světě jsoucen – v jejich měnlivém stavu
Aristoteles nepotřebuje Platónův svět idejí.
Bytí lze nalézt skrze pohybující se jsoucno
(pohybující se – znamená měnící se, stárnoucí, zanikající atd.)
Jsoucí je kombinací látky a tvaru.
Židle je vyrobena ze dřeva (látka) a má specifický tvar.
Látka se může měnit (židli spálíme). Aristotles se domnívá, že zde je nějaká pralátka,
Netělesná a univerzální a stává se druhou látku tím, že přijme tvar.
Слайд 45

Aristoteles si klade otázku: Jak se vše dá řetězce pohybů a

Aristoteles si klade otázku:
Jak se vše dá řetězce pohybů a změn?
Odpověď:
Je

zde první hybatel, který uvádí vše do pohybu. Sám je nehybný a dohlíží
na veškeré dění.
Nazývá ho Theos
Později užíváno ve smyslu Bůh (křesťanský)