Speciální botanika

Август 7, 2022

Главная
Биология
Speciální botanika

Содержание

2. 100 % účast na semestrálních cvičeních, ve výjimečných případech omluvená absence Průběžné testy: min. počet 10
3. vyberete dostatečně rozmanité území, segment krajiny (les, louka, mokřad, potok, rybník, pole, meze) o velikosti 10–100
4. Scheda = etiketa na herbářové položce Cardamine pratensis L. KVĚTENA JIŽNÍ MORAVY: okr. Hodonín, Hodonín, okraj
5. Výslovnost vědeckých jmen rostlin ce, ci, cy = ce, ci, ci ca, co…= ka, ko ph
6. Příklady: Carlina acaulis Cirsium brachycephalum Deschampsia cespitosa Molinia caerulea Vaccinium myrtillus Schkuhria pinnata Cornus sanguinea Carex
7. SYSTÉM PROBÍRANÝCH ORGANIZMŮ Doména BACTERIA – bakterie Doména ARCHAEA – archea Doména EUCARYA – eukarya Říše
8. Vývoj organismů k vyšším rostlinám 3,5 mld. let Proterozoikum (2,5 mld. – 550 mil. let) Prvohory
9. Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta) Archaefructus 140 000 000 let 125 000 000 let Amborellales Nymphaeales Austrobaileyales
10. Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta) Archaefructus 140 000 000 let 125 000 000 let Amborellales Nymphaeales Austrobaileyales
11. Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta) Archaefructus 140 000 000 let 125 000 000 let Amborellales Nymphaeales Austrobaileyales
12. Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny) Magnoliales Laurales Canellales Piperales Aristolochiaceae Piperaceae
13. Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny) Magnoliales Laurales Canellales Piperales Aristolochiaceae Piperaceae
14. MAGNOLIACEAE
15. Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny) Magnoliales Laurales Canellales Piperales Aristolochiaceae Piperaceae
16. Vyšší dvouděložné rostliny Ranunculales Ranunculaceae Berberidaceae Platanaceae Proteaceae Proteales Papaveraceae Fumariaceae Pozn.: Ranunculales a Proteales se
17. Čeleď RANUNCULACEAE pryskyřníkovité suchozemské vytrvalé nebo jednoleté byliny (vzácně vodní), vz. dřevnaté liány především mírné pásmo
18. Čeleď RANUNCULACEAE pryskyřníkovité květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích, pravidelné nebo souměrné, pětičetné, květní obaly obvykle
19. RANUNCULACEAE
20. RANUNCULACEAE
21. Čeleď RANUNCULACEAE pokračování čeleď (bývá) dělena na Helleboroideae (Helleboraceae ) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem
22. Čeleď RANUNCULACEAE pokračování Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek n. bobule –
23. Čeleď RANUNCULACEAE pokračování Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek n. bobule –
24. Čeleď RANUNCULACEAE pokračování Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek n. bobule –
25. Čeleď RANUNCULACEAE pokračování Ranunculaceae (Ranunculoideae) s květy pravidelnými, plodem je nažka – Ceratocephala, Myosurus, Hepatica, Ficaria,
27. Скачать презентацию

Слайд 2

100 % účast na semestrálních cvičeních, ve výjimečných případech omluvená absence
Průběžné

testy: min. počet 10 bodů z 15 možných
Povinná účast na hlavním cvičení
Seminární práce: Floristický soupis vybraného území
Herbář: 10 technicky dobře zpracovaných herbářových položek z vybraného území
Zápočtový test: min. 25 bodů z 30 možných

Podmínky zápočtu

Literatura
Řepka R., Koblížek J.: Systematická botanika, skriptum. – MZLU Brno.
Deyl M., Hísek K.: Naše květiny (I, II). – Academia.
Kubát K. (ed.): Klíč ke květeně ČR. – Academia.
Chytrý M. et al.: Katalog biotopů ČR. – AOPK Praha. Barevné atlasy rostlin

Слайд 3

vyberete dostatečně rozmanité území, segment krajiny (les, louka, mokřad, potok, rybník,

pole, meze) o velikosti 10–100 ha
nepřípustný je výběr zvláště chráněného území nebo registrovaného VKP
území alespoň 2x projdete a zapíšete všechny druhy vyšších rostlin, které jste rozpoznali, určili
Struktura seminární práce:
1. charakteristika území (širší územní vztahy, topografie, geologie, geomorfologie, klima, potenciální vegetace)
2. mapka území s jasným vyznačení zpracovaného území vedeného po trvalých liniích v krajině
3. mapa: kopie části 1: 10 000 nebo 1: 50 000
4. nalezené druhy v alfabetickém pořadí, podle čeledí nebo podle biotopů
5. seznam literatury, zdrojů informací
6. doporučené jsou fotografie z území

Seminární práce

Слайд 4

Scheda = etiketa na herbářové položce
Cardamine pratensis L.
KVĚTENA JIŽNÍ MORAVY: okr.

Hodonín, Hodonín, okraj mokrého zrašelinělého mlaku v lese Dúbrava, u červeně značené cesty, 2,6 km SSV od žel.st. ve městě, vzácně.
Nadmořská výška: 165 m
Datum: 14.VI.1985
Sbíral: František Palacký

Слайд 5

Výslovnost vědeckých jmen rostlin
ce, ci, cy = ce, ci, ci
ca, co…=

ka, ko
ph = f
th = t
-ti- (uprostřed slova před samohláskou) = ci (Knautia = Knaucia)
ae, oe = é
ceae = ceé, dae = dé (Poaceae = Poacé, Pooideae = Pooidé)
i, y = y (maritima = marytyma)
zdvojení hlásek = není přípustná změna výslovnosti (tti = ti, ss = s)

všechna vědecká jména rostlin je nutno považovat za latinská ? jejich výslovnost je latinská!
jména rostlin mohou mít původ v různých jazycích, přesto je čteme podle pravidel latiny
jména neskloňujeme podle vzorů v češtině – vždy je ve větě používáme v 1. pádě (např. se Securigera varia nikoliv Securigerou varií; s Bromus nikoliv Bromusem)

Слайд 6

Příklady: Carlina acaulis Cirsium brachycephalum Deschampsia cespitosa Molinia caerulea Vaccinium myrtillus Schkuhria pinnata Cornus sanguinea Carex contigua Phyllitis scolopendrium Anthericum

liliago

Слайд 7

SYSTÉM PROBÍRANÝCH ORGANIZMŮ Doména BACTERIA – bakterie Doména ARCHAEA – archea Doména EUCARYA –

eukarya Říše CHROMISTA – chromista Říše PLANTAE – rostliny Podříše BILIPHYTA - bilifyta Podříše VIRIDIPLANTAE – zelené rostliny Odd. CHLOROPHYTA Odd. CHAROPHYTA Odd. ANTHOCEROTOPHYTA Odd. MARCHANTIOPHYTA Odd. BRYOPHYTA Výv. větev CORMOPHYTAE – vyšší rostliny Odd. LYCOPODIOPHYTA Odd. EQUISETOPHYTA Odd. POLYPODIOPHYTA Odd. PINOPHYTA Odd. MAGNOLIOPHYTA Říše FUNGI – houby Odd. CHYTRIDIOMYCOTA Odd. ZYGOMYCOTA Odd. ASCOMYCOTA Odd. BASIDIOMYCOTA Odd. LICHENOMYCOTA

Слайд 8

Vývoj organismů k vyšším rostlinám
3,5 mld. let
Proterozoikum (2,5 mld. – 550

mil. let)
Prvohory (570–250 mil. let)
Ordovik (500–440)
Silur (440–417) – první rostliny souše
Devon (417–350) – první rostliny stromovitého vzrůstu
Karbon (350–290) – počátek nahosemenných
Perm (290–250) – dominance nahosemenných
Druhohory (250–65 mil. let)
Trias (250-200)
Jura (200–145) – dominance jehličnanů, cykasů a kapradin
Křída (145–65) – počátek krytosemenných
Třetihory (65 – 2 mil. let) – dominance krytosemenných
Konec poslední doby ledové – 11 tis. let

Слайд 9

Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)
Archaefructus
140 000 000 let
125 000 000 let
Amborellales
Nymphaeales
Austrobaileyales
Magnoliiová větev
Chloranthales
Ceratophyllales
Jednoděložné
Dvouděložné

Слайд 10

Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)
Archaefructus
140 000 000 let
125 000 000 let
Amborellales
Nymphaeales
Austrobaileyales
Magnoliiová větev
Chloranthales
Ceratophyllales
Jednoděložné
Dvouděložné
Amborella

trichopoda

Слайд 11

Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)
Archaefructus
140 000 000 let
125 000 000 let
Amborellales
Nymphaeales
Austrobaileyales
Magnoliiová větev
Chloranthales
Ceratophyllales
Jednoděložné
Dvouděložné
Amborella

trichopoda

Слайд 12

Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny)
Magnoliales
Laurales
Canellales
Piperales
Aristolochiaceae
Piperaceae

Слайд 13

Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny)
Magnoliales
Laurales
Canellales
Piperales
Aristolochiaceae
Piperaceae

Слайд 14

MAGNOLIACEAE

Слайд 15

Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny)
Magnoliales
Laurales
Canellales
Piperales
Aristolochiaceae
Piperaceae

Слайд 16

Vyšší dvouděložné rostliny
Ranunculales
Ranunculaceae
Berberidaceae
Platanaceae
Proteaceae
Proteales
Papaveraceae
Fumariaceae
Pozn.: Ranunculales a Proteales se počátkem vývoje shodují s

magnoliovou větví – 125 mil. let

Слайд 17

Čeleď RANUNCULACEAE pryskyřníkovité
suchozemské vytrvalé nebo jednoleté byliny (vzácně vodní), vz. dřevnaté

liány
především mírné pásmo severní polokoule 47/2000
ČR 25/65
u vytrvalých v zemi oddenek, hlíza nebo řepovitě ztlustlý kořen
většina zástupců je jedovatých, v pletivech sekundární metabolity (alkaloidy a glykosidy)
listy střídavé nebo jen přízemní, vz. vstřícné, jednoduché nebo složené (dlanitě laločnaté–dlanitě dílné, u složených až 2–3 zpeřené). Palisty zpravidla chybějí.

Слайд 18

Čeleď RANUNCULACEAE pryskyřníkovité
květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích, pravidelné nebo souměrné,

pětičetné, květní obaly obvykle nerozlišené, volné (okvětí) nebo K+C, K bývá korunovitě zbarven (čemeřice, oměj)
Tyčinek mnoho, gyneceum apokarpní, svrchní, složené z mnoha plodolistů
primitivní čeleď – prodloužené květní lůžko, květních částí je mnoho, uspořádaných ve spirále, ve zdánlivém přeslenu nebo kruhovitě (orlíček)
plod: měchýřek (blatouch)
nažka (sasanka, pryskyřník)
bobule (samorostlík)
plody v souplodí na prodl. květním lůžku
některé druhy klíčí 1 dělohou

Слайд 19

RANUNCULACEAE

Слайд 20

RANUNCULACEAE

Слайд 21

Čeleď RANUNCULACEAE pokračování
čeleď (bývá) dělena na
Helleboroideae (Helleboraceae ) s květy pravidelnými

n. souměrnými, plodem je měchýřek n. bobule – Caltha, Helleborus, Eranthis, Trollius, Actaea, Cimicifuga, Nigella, Isopyrum, Aquilegia, Aconitum, Delphinium, Consolida
Ranunculoideae (Ranunculaceae) s květy pravidelnými, plodem je nažka – Ceratocephala, Myosurus, Hepatica, Ficaria, Pulsatilla, Anemone, Clematis, Thalictrum, Adonis, Batrachium

Слайд 22

Čeleď RANUNCULACEAE pokračování
Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek

n. bobule – Caltha, Helleborus, Eranthis, Trollius, Actaea, Cimicifuga, Nigella, Isopyrum, Aquilegia, Aconitum, Delphinium, Consolida

Слайд 23

Čeleď RANUNCULACEAE pokračování
Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek

n. bobule – Caltha, Helleborus, Eranthis, Trollius, Actaea, Cimicifuga, Nigella, Isopyrum, Aquilegia, Aconitum, Delphinium, Consolida

Слайд 24

Čeleď RANUNCULACEAE pokračování
Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek

n. bobule – Caltha, Helleborus, Eranthis, Trollius, Actaea, Cimicifuga, Nigella, Isopyrum, Aquilegia, Aconitum, Delphinium, Consolida

Слайд 25

Čeleď RANUNCULACEAE pokračování
Ranunculaceae (Ranunculoideae) s květy pravidelnými, plodem je nažka – Ceratocephala,

Myosurus, Hepatica, Ficaria, Pulsatilla, Anemone, Clematis, Thalictrum, Adonis, Batrachium

Speciální botanika

Содержание

100 % účast na semestrálních cvičeních, ve výjimečných případech omluvená absencePrůběžné

vyberete dostatečně rozmanité území, segment krajiny (les, louka, mokřad, potok, rybník,

Scheda = etiketa na herbářové položceCardamine pratensis L.KVĚTENA JIŽNÍ MORAVY: okr.

Výslovnost vědeckých jmen rostlince, ci, cy = ce, ci, cica, co…=

Příklady: Carlina acaulis Cirsium brachycephalum Deschampsia cespitosa Molinia caerulea Vaccinium myrtillus Schkuhria pinnata Cornus sanguinea Carex contigua Phyllitis scolopendrium Anthericum

SYSTÉM PROBÍRANÝCH ORGANIZMŮ Doména BACTERIA – bakterie Doména ARCHAEA – archea Doména EUCARYA –

Vývoj organismů k vyšším rostlinám3,5 mld. letProterozoikum (2,5 mld. – 550

Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)Archaefructus140 000 000 let125 000 000 letAmborellalesNymphaealesAustrobaileyalesMagnoliiová větevChloranthalesCeratophyllalesJednoděložnéDvouděložné

Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)Archaefructus140 000 000 let125 000 000 letAmborellalesNymphaealesAustrobaileyalesMagnoliiová větevChloranthalesCeratophyllalesJednoděložnéDvouděložnéAmborella

Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)Archaefructus140 000 000 let125 000 000 letAmborellalesNymphaealesAustrobaileyalesMagnoliiová větevChloranthalesCeratophyllalesJednoděložnéDvouděložnéAmborella

Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny)MagnolialesLauralesCanellalesPiperalesAristolochiaceaePiperaceae

Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny)MagnolialesLauralesCanellalesPiperalesAristolochiaceaePiperaceae

MAGNOLIACEAE

Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny)MagnolialesLauralesCanellalesPiperalesAristolochiaceaePiperaceae

Vyšší dvouděložné rostlinyRanunculalesRanunculaceaeBerberidaceaePlatanaceaeProteaceaeProtealesPapaveraceaeFumariaceaePozn.: Ranunculales a Proteales se počátkem vývoje shodují s

Čeleď RANUNCULACEAE pryskyřníkovité suchozemské vytrvalé nebo jednoleté byliny (vzácně vodní), vz. dřevnaté

Čeleď RANUNCULACEAE pryskyřníkovité květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích, pravidelné nebo souměrné,

RANUNCULACEAE

RANUNCULACEAE

Čeleď RANUNCULACEAE pokračováníčeleď (bývá) dělena na Helleboroideae (Helleboraceae ) s květy pravidelnými

Čeleď RANUNCULACEAE pokračováníHelleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek

Čeleď RANUNCULACEAE pokračováníHelleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek

Čeleď RANUNCULACEAE pokračováníHelleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek

Čeleď RANUNCULACEAE pokračováníRanunculaceae (Ranunculoideae) s květy pravidelnými, plodem je nažka – Ceratocephala,

Похожие презентации

100 % účast na semestrálních cvičeních, ve výjimečných případech omluvená absence
Průběžné

Scheda = etiketa na herbářové položce
Cardamine pratensis L.
KVĚTENA JIŽNÍ MORAVY: okr.

Výslovnost vědeckých jmen rostlin
ce, ci, cy = ce, ci, ci
ca, co…=

Vývoj organismů k vyšším rostlinám
3,5 mld. let
Proterozoikum (2,5 mld. – 550

Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)
Archaefructus
140 000 000 let
125 000 000 let
Amborellales
Nymphaeales
Austrobaileyales
Magnoliiová větev
Chloranthales
Ceratophyllales
Jednoděložné
Dvouděložné

Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)
Archaefructus
140 000 000 let
125 000 000 let
Amborellales
Nymphaeales
Austrobaileyales
Magnoliiová větev
Chloranthales
Ceratophyllales
Jednoděložné
Dvouděložné
Amborella

Schéma vývoje krytosemenných (Magnoliophyta)
Archaefructus
140 000 000 let
125 000 000 let
Amborellales
Nymphaeales
Austrobaileyales
Magnoliiová větev
Chloranthales
Ceratophyllales
Jednoděložné
Dvouděložné
Amborella

Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny)
Magnoliales
Laurales
Canellales
Piperales
Aristolochiaceae
Piperaceae

Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny)
Magnoliales
Laurales
Canellales
Piperales
Aristolochiaceae
Piperaceae

Magnoliiová větev (nižší dvouděložné rostliny)
Magnoliales
Laurales
Canellales
Piperales
Aristolochiaceae
Piperaceae

Vyšší dvouděložné rostliny
Ranunculales
Ranunculaceae
Berberidaceae
Platanaceae
Proteaceae
Proteales
Papaveraceae
Fumariaceae
Pozn.: Ranunculales a Proteales se počátkem vývoje shodují s

Čeleď RANUNCULACEAE pryskyřníkovité
suchozemské vytrvalé nebo jednoleté byliny (vzácně vodní), vz. dřevnaté

Čeleď RANUNCULACEAE pryskyřníkovité
květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích, pravidelné nebo souměrné,

Čeleď RANUNCULACEAE pokračování
čeleď (bývá) dělena na
Helleboroideae (Helleboraceae ) s květy pravidelnými

Čeleď RANUNCULACEAE pokračování
Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek

Čeleď RANUNCULACEAE pokračování
Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek

Čeleď RANUNCULACEAE pokračování
Helleboraceae (Helleboroideae) s květy pravidelnými n. souměrnými, plodem je měchýřek

Čeleď RANUNCULACEAE pokračování
Ranunculaceae (Ranunculoideae) s květy pravidelnými, plodem je nažka – Ceratocephala,