Digitální umění a nová média

Август 5, 2022

Главная
Культурология
Digitální umění a nová média

Содержание

2. Počítače a proces
3. 4.1.3.4 Počítače a obraz – počítačová podpora uměleckého procesu
4. - rozvíjení stávající uměleckého uvažování Zdeněk Sýkora – 1964 Hiroshi Kawano – 1964 Colette a Charles
5. François Molnar (*1922, Maďarsko / Francie) 1946 tvoří ve spolupráci se svou budoucí ženou Verou Molnar
6. pracuje v Ústavu estetiky a věd o umění na Pařížské univerzitě příspívá řadou teoretických statí o
7. François Molnar: Pravděpodobnostní kompozice (1%, 5%, 30%, 50%) 1968
8. François Molnar: Simulation d´une série de divisions de Mondrian a partir de trois éléments au hasard,
9. – malíř a pedagog – studoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Univerzitě Karlově v Praze
10. – věnoval se především krajině; sledoval evropskou malbu od postimpresionismu, přes kubismus a fauvismus koncem 50.
11. Paul Cézanne: Hora Sainte-Victoire od Lauves, 1904–06, olej na plátně, 54 × 73 cm, Soukromý majetek,
12. Zdeněk Sýkora: Strom, 1959, olej, plátno, 50 × 60 cm Zdeněk Sýkora: Modrá zahrada, 1960, olej,
13. Zdeněk Sýkora: Bez názvu, 1961 Zdeněk Sýkora: Kompozice I., 1961, olej, plátno, 135 × 120 cm,
14. Zdeněk Sýkora: Šedá struktura, 1962–63, olej, plátno, 150 × 120 cm, Galerie Benedikta Rejta v Lounech
15. - Odkaz k přístupu Paula Klee (Pedagogický náčrtník) - Skladba prvků jako kombinatorická úloha 1964 –
16. Pravidla sledují způsob navazování společných stran prvků: mohou navazovat/nenavazovat barvou; mohou navazovat/nenavazovat tvarem Prvky jsou hodnoceny
17. Zdeněk Sýkora: Schéma zadání, náčrt řešení a definitivní obraz
18. Zdeněk Sýkora: Variace III. (E6), 1964, olej, plátno, 100 × 100 cm, Galerie Benedikta Rejta v
19. Zdeněk Sýkora: Schématický náčrt a základní elementy Rozdělení elementů podle optické sytosti Případ navazování barvy Případ
20. Zdeněk Sýkora: Černo-bílá struktura, 1966, olej, plátno, 220 × 110 cm
21. Zdeněk Sýkora: Struktura červená-stříbrná, 1967, olej, kombinovaná technika, plátno, 200 × 140 cm, Galerie Benedikta Rejta
22. Zdeněk Sýkora: Studie k obrazu Polychromní struktura, 1968, detail, sešit LPG-30, č. 4
23. Zdeněk Sýkora: Polychromní struktura, 1968, olej, plátno, 210 × 110 cm, Národní galerie v Praze
24. Zdeněk Sýkora: Osmibarevná struktura (šikmá), 1969, olej, plátno, 150 × 140 cm, soukromá sbírka (Poe_rac)
25. – k užití počítače ho vedly filozofické úvahy více než znalost samotné technologie nebo vlastní umělecký
26. – důležitý zdroj inspirace: informační estetika Maxe Benseho a kybernetika – Kawano vyučoval estetiku na Metropolitan
27. Hiroshi Kawano: Počítačově vytvořený návrh, 1964, kvaš, papír Hiroshi Kawano: Bez názvu, 1964, (výsledek kreslený ručně)
28. Hiroshi Kawano: Artificial Mondrian, 1966/69 kvaš, papír Hiroshi Kawano: Artificial Mondrian, 1966/67
29. – Colette vzdělána jako umělkyně, Charles jako matematik i jako umělec. Od počátku 60. let programuje
30. Colette S. a Charles Jeff Bangert: Velká krajina: okr a černá, 1970, počítač, inkoust, papír, 84
31. Colette S. a Charles Jeff Bangert: Déšť, 1970 pohled na celek + detail, počítačová kresba, černý
32. Colette S. a Charles Jeff Bangert: Modrá krouží napříč černou (nepřetržitá čarová studie), 1972, počítač, barevné
33. – po studiu malby a získala diplom na Vysoké škole výtvarného umění v Budapešti na dějinách
34. 1960 – spoluzakládá Centre de Recherche d’Art Visuel (pozdější GRAV), účastní se výstavy organizované Maxem Billem
35. Vera Molnar: Počítačové kresby – Čtverce, 000072/00´, 1972, Čtverce 250173/1´, 1973, Čtverce, 071273/21´, 1973 25 x
36. – Malíř a grafik 1966: Akademie výtvarného umění Lublaň, Slovinsko 1967-68 – věnuje se minimalismu 1968
37. Edward Zajec: Bez názvu, 1968, olej, plátno, 70 x 70 cm Edward Zajec: Bez názvu, 1968,
38. V minimalistické tvorbě „experimentuje s redundancí“ – opakování téhož modulu po celé ploše obrazu s malou
39. Edward Zajec: RAM 15, 1969 čínská tuš, na papíru ComPlot, 30 x 21 cm Computer: IBM
40. Edward Zajec: ram 2/6, 1969, kresba na plotteru Edward Zajec: ram 2/9, 1969, kresba na plotteru
41. Z katalogu výstavy ACM70, New York, NY 1970
42. V sérii „Prostor“ (1969-70) realizuje vyváženější souhru mezi deterministickými a náhodnými částmi s cílem vyhnout se
43. Edward Zajec: Prostor1, 1969, kresba na plotteru Edward Zajec: Prostor2, 1969, Kresba na plotteru Edward Zajec:
44. – vliv knihy N. Wienera o kyber- netice, vytváří „vlastní přístup ke kybernetické vizi světa“ –
45. Manuel Barbadillo: Meinele, 1965, akryl, plátno, 126 x 126 cm Manuel Barbadillo: Iraina, 1966, akryl, plátno
46. Manuel Barbadillo: Biona, 1968, akryl, plátno, 122 × 122 cm Manuel Barbadillo: Elianorses, 1964-1968, akryl, plátno,
47. Základním stavebním prvkem tvar, „modul“; násobně využíván, opakují se v mřížce v opakujících se pozicích Počítač
48. Manuel Barbadillo: Perena, 1968-1979, akryl, plátno, 126 x 126 cm Manuel Barbadillo: Corania, 1968-1979, akryl, plátno,
49. – studium malířství v Mexico M. a v Bostonu – po válce pracoval několik let jako
50. Robert Mallary: Sycorax, 1962 polyesterová směs se svařovanou ocelí a dřevem, 241 × 119 cm, Whitney
51. Robert Mallary: Quad IV, (1969) vrstvený mramor, v = 28 cm Robert Mallary: Quad III, ze
52. Od r. 1963 do r. 1983 žil v Paříži Rané práce (do r. 1967): volné abstrakce
53. Manfred Mohr: Obraz 172/65, 1965, tempera, plátno, 102 × 125 cm, Sbírka Daimler Benz AG., Stuttgart
54. Manfred Mohr: Obraz 3/1267, „777 MHz“, 1967, tempera, plátno, 130 × 130 cm (zničeno) Manfred Mohr:
55. Manfred Mohr: P-21, „Proužkové struktury“, 1969, tuš, papír, 50 × 50 cm
56. Manfred Mohr: P-26-4, „Inversion Logique“, 1970, tuš, papír, 35 × 29 cm Manfred Mohr: P-28-4, „Inversion
57. Manfred Mohr: P-49, „Formal Language I“, 1970, tuš, papír, dřevo, 92 × 92 cm
58. Manfred Mohr: P-52, „Quark Lines“, 1970, tuš, papír, 50 × 50 cm, soukromá sbírka, Stuttgart
59. „Viděno z hlediska intelektu je počítač zesilovačem idejí, viděno technicky je kresličem bez konkurence. Přínos počítače
60. Poznámky: 1 Rosen (2010: 94) 2 Hill (1968: 204–209) 3 Sýkora, Z. – Blažek, J.: Computer-Aided
62. Скачать презентацию

Слайд 2

Počítače a proces

Слайд 3

4.1.3.4 Počítače a obraz – počítačová podpora uměleckého procesu

Слайд 4

- rozvíjení stávající uměleckého uvažování
Zdeněk Sýkora – 1964
Hiroshi Kawano – 1964
Colette

a Charles Jeff Bangertovi - 1967
Vera Molnar - 1968
Edward Zajec - 1968
Manuel Barbadillo – 1968
Robert Mallary – 1969
Manfred Mohr – 1969

Počítač jako pomocník tvůrčího postupu

Слайд 5

François Molnar (*1922, Maďarsko / Francie)
1946 tvoří ve spolupráci se svou

budoucí ženou Verou Molnar první abstraktní malby
Do r. 1947 studoval na Akademii výtvarného umění v Budapešti, pokračoval na Akademii výtvarných umění v Paříži
Od r. 1952 začal studovat experimentální psychologii na Pařížské univerzitě
1960 spoluzakladatelé Centre de Recherche d´Art Visuel, v r. 1961 přejmenovaný na Groupe de Recherche d´Art Visuel (již bez jejich účasti)1

Слайд 6

pracuje v Ústavu estetiky a věd o umění na Pařížské univerzitě
příspívá

řadou teoretických statí o vztahu vědy a umění
do sborníku DATA: Direction in Art, Theory and Aesthetics, editovaném Anthony Hillem, a vydaném v roce 1968 přispívá statí „Towards science in art (K vědeckosti v umění)“2
zabývá se v něm významem sémiotiky, gestaltpsychologie a informační estetiky pro umění a věcný přístup k jeho hodnocení

Слайд 7

François Molnar: Pravděpodobnostní kompozice (1%, 5%, 30%, 50%) 1968

Слайд 8

François Molnar: Simulation d´une série de divisions de Mondrian a partir

de trois éléments au hasard, 1959

François Molnar: Quatre éléments au hasard, 1959

Слайд 9

– malíř a pedagog
– studoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na

Univerzitě Karlově v Praze
od r. 1947 zůstává na škole jako asistent Cyrila Boudy, Karla Lidického a Martina Salcmana, vyučuje malbu
1966: jmenován docentem

Zdeněk Sýkora (*1920, Louny – †2011, Louny, Česká republika)

Слайд 10

– věnoval se především krajině; sledoval evropskou malbu od postimpresionismu, přes

kubismus a fauvismus
koncem 50. let tvoří nefigurativně (stupňující se zájem o barevnou plochu v malbě, vliv Matisseho), souběžné s francouzským informelem (Poliakoff, de Staël)
na počátku 60. let přijímá geometrickou abstrakci (např. Šedá struktura, 1962).
„Princip, kdy každý element struktury je uváděn do přesných vztahů s ostatními, byl užíván již Cézannem.“3

Слайд 11

Paul Cézanne: Hora Sainte-Victoire od Lauves, 1904–06, olej na plátně, 54 × 73

cm, Soukromý majetek, Švýcarsko

Paul Cézanne: Hora Sainte-Victoire od Lauves, 1904–06, olej na plátně, 66 × 81,5 cm, Soukromý majetek, Švýcarsko

Слайд 12

Zdeněk Sýkora: Strom, 1959, olej, plátno, 50 × 60 cm
Zdeněk Sýkora: Modrá

zahrada, 1960, olej, plátno, 98 × 120 cm

Слайд 13

Zdeněk Sýkora: Bez názvu, 1961
Zdeněk Sýkora: Kompozice I., 1961, olej, plátno, 135

× 120 cm, Galerie Benedikta Rejta v Lounech

Слайд 14

Zdeněk Sýkora: Šedá struktura, 1962–63, olej, plátno, 150 × 120 cm, Galerie

Benedikta Rejta v Lounech

Zdeněk Sýkora: Struktura (Černé čárky), 1963, olej, plátno, 200 x 135 cm?, soukromá sbírka

Слайд 15

- Odkaz k přístupu Paula Klee (Pedagogický náčrtník)
- Skladba prvků jako

kombinatorická úloha
1964 – používá počítač k tvorbě struktur vytvořených z jednoduchých geometrických prvků předem stanovenými pravidly; spolu-práce s matematikem Jaroslavem Blažkem
Za východisko struktury slouží repertoár geometrických prvků: kruhy a půlkruhy různé orientace na čtvercové základně, zpočátku jsou pouze černobílé

Слайд 16

Pravidla sledují způsob navazování společných stran prvků: mohou navazovat/nenavazovat barvou; mohou

navazovat/nenavazovat tvarem
Prvky jsou hodnoceny podle relativní „barevné sytosti“ = od nejsvětlejších do nejtmavších hodnot; podle toho jsou vytvořeny třídy sytosti 1 – 2 - 3 – 4
V počátečním zadání je umístěno několik prvků, stanovena pravidla a určeny plochy se stupňující nebo klesající sytostí
Vypočítaná struktura je převedena na skicu

Слайд 17

Zdeněk Sýkora: Schéma zadání, náčrt řešení a definitivní obraz

Слайд 18

Zdeněk Sýkora: Variace III. (E6), 1964, olej, plátno, 100 × 100 cm,

Galerie Benedikta Rejta v Lounech

Слайд 19

Zdeněk Sýkora: Schématický náčrt a základní elementy
Rozdělení elementů podle optické sytosti
Případ

navazování barvy
Případ navazování tvaru

Слайд 20

Zdeněk Sýkora: Černo-bílá struktura, 1966, olej, plátno, 220 × 110 cm

Слайд 21

Zdeněk Sýkora: Struktura červená-stříbrná, 1967, olej, kombinovaná technika, plátno, 200 × 140

cm, Galerie Benedikta Rejta v Lounech

Слайд 22

Zdeněk Sýkora: Studie k obrazu Polychromní struktura, 1968, detail, sešit LPG-30, č.

Слайд 23

Zdeněk Sýkora: Polychromní struktura, 1968, olej, plátno, 210 × 110 cm, Národní

galerie v Praze

Слайд 24

Zdeněk Sýkora: Osmibarevná struktura (šikmá), 1969, olej, plátno, 150 × 140 cm,

soukromá sbírka (Poe_rac)

Слайд 25

– k užití počítače ho vedly filozofické úvahy více než znalost

samotné technologie nebo vlastní umělecký vývoj
1964: zveřejňuje první návrhy, které byly vypočítány na University of Tokyo s pomocí digitálního počítače (OKITAC 5090A)
1968: své práce vystavil v Evropě na výstavě Tendence 4, nejpravděpodobněji jeho první účast na výstavě

Hiroshi Kawano (*1925, Fu-šun, Čína – †2012, Kóbe, Japonsko)

Слайд 26

– důležitý zdroj inspirace: informační estetika Maxe Benseho a kybernetika
– Kawano

vyučoval estetiku na Metropolitan College of Air Technology
– pokračoval v rozvíjení vlastních programů pro výpočet uspořádání barevných osově spojených pravoúhelníků
- používal výstupy řádkové tiskárny těchto výpočtů, aby je pak vytvořil ručně
– experimentoval s texty, sochami a hudbou
– publikoval řadu statí o vztahu estetiky, umění a umělé inteligence

Слайд 27

Hiroshi Kawano: Počítačově vytvořený návrh, 1964, kvaš, papír
Hiroshi Kawano: Bez názvu,

1964, (výsledek kreslený ručně)

Слайд 28

Hiroshi Kawano: Artificial Mondrian, 1966/69 kvaš, papír
Hiroshi Kawano: Artificial Mondrian, 1966/67

Слайд 29

– Colette vzdělána jako umělkyně, Charles jako matematik i jako umělec.

Od počátku 60. let programuje počítače
1967 – získání plotteru na Kansaské univerzitě, při testování vizuálních výstupů nalézají podobnost s původní tvorbou Colette, systematické obousměrné rozvíjení kresebného stylu

Colette S. a Charles Jeff Bangert (*1934, Kansas, USA) (*19??, USA)

Слайд 30

Colette S. a Charles Jeff Bangert: Velká krajina: okr a černá,

1970, počítač, inkoust, papír, 84 × 58,5 cm,

Colette S. a Charles Jeff Bangert: Krajiné svitky, 1967, počítačová kresba, 34,5 x 27 cm

Слайд 31

Colette S. a Charles Jeff Bangert: Déšť, 1970 pohled na celek +

detail, počítačová kresba, černý inkoust na papíru, 25,5 x 279,5 cm

Слайд 32

Colette S. a Charles Jeff Bangert:
Modrá krouží napříč černou (nepřetržitá čarová

studie), 1972, počítač, barevné inkousty, papír, 58,5 × 58,5 cm

Colette S. a Charles Jeff Bangert: Obklopující obrysy I, 1972, počítač, inkoust, papír, 20 × 20 cm

Слайд 33

– po studiu malby a získala diplom na Vysoké škole výtvarného

umění v Budapešti na dějinách umění a estetice
1947: hostuje v římské Vile Julie, následně se stěhuje do Francie
– v letech 1947–60 příležitostně spolupracuje s Françoisem Molnarem, (r. 1948 se za něj provdává)

Vera Molnar (*1924, Maďarsko; Francie)

Слайд 34

1960 – spoluzakládá Centre de Recherche d’Art Visuel (pozdější GRAV), účastní

se výstavy organizované Maxem Billem „Konkrete Kunst (Konkrétní umění)“ v curyšském Helmhausu
1968 – navrhuje první počítačové grafiky
Své původní geometrické abstrakce prověřuje v sériích s postupnými změnami z hlediska zlepšení jejich estetické působivosti
počítač prostředkem ulehčení zdlouhavé a nudné práce při vytváření variant

Слайд 35

Vera Molnar: Počítačové kresby – Čtverce, 000072/00´, 1972, Čtverce 250173/1´, 1973,

Čtverce, 071273/21´, 1973 25 x 25 cm, Collection of Brys-Schatau, Brusel, Belgie

Слайд 36

– Malíř a grafik
1966: Akademie výtvarného umění Lublaň, Slovinsko
1967-68 – věnuje

se minimalismu
1968 – práce s počítači, učí malbu, figu-rální kreslení a litografii na Carleton College v Northfieldu (Minnesota)
1970 – vrací se do Terstu a v Itálii žije dalších 10 let

Edward Zajec (*1938, Terst; Itálie/USA)

Слайд 37

Edward Zajec: Bez názvu, 1968, olej, plátno, 70 x 70 cm
Edward Zajec:

Bez názvu, 1968, olej, plátno, 150 x 150 cm

Слайд 38

V minimalistické tvorbě „experimentuje s redundancí“ – opakování téhož modulu po

celé ploše obrazu s malou změnou velikosti nebo náhodným otočením
Monotónnost a omezená schopnost variant ho přesvědčila o nepřiměřenosti tradičních metod, přivedla k využívání počítače
„RAM“ – čarové prvky jsou rozloženy v pravoúhlé mřížce v různých prostorových a rytmických kombinací podle možností výskytu

Слайд 39

Edward Zajec: RAM 15, 1969 čínská tuš, na papíru ComPlot, 30 x

21 cm Computer: IBM 1620 Plotter: ComPlot DP-1

Слайд 40

Edward Zajec: ram 2/6, 1969, kresba na plotteru
Edward Zajec: ram 2/9, 1969, kresba

na plotteru

Edward Zajec: ram 10/4, 1969, kresba na plotteru

Edward Zajec: ram 10/3, 1969, kresba na plotteru

Слайд 41

Z katalogu výstavy ACM70, New York, NY 1970

Слайд 42

V sérii „Prostor“ (1969-70) realizuje vyváženější souhru mezi deterministickými a náhodnými

částmi s cílem vyhnout se dlaždicovému efektu obvyklému v kompozicích založených na pravoúhlé mřížce.
Kompozice v jakémkoliv pravoúhelníku v poměru ve Fibonacciho řadě; pravoúhelník se dělí 2 až 8 přepaženími, jejich vztahy jsou také náhodně určeny Fibonacciho řadou; síťové spoje se narýsují mezi příčkami, pokud se mezi sousedy neshodují.

Слайд 43

Edward Zajec: Prostor1, 1969, kresba na plotteru
Edward Zajec: Prostor2, 1969, Kresba na plotteru
Edward

Zajec: Prostor V.20, 1969, čínská tuš, papír CalComp, 42,5 x 42,5cm, Computer: IBM 1130 Plotter: CalComp 563

Слайд 44

– vliv knihy N. Wienera o kyber- netice, vytváří „vlastní přístup ke kybernetické

vizi světa“
– původní umělecké zaměření na abstraktní expresionismus
1968 – provádí počítačový výzkum malby, spolupracuje s nově otevřeným Počítačovým střediskem Madridské univerzity; hledá objektivní jazyk eliminací subjektivních prvků = opakování jednoduchého tvaru v černo-bílých kompozicích.

Manuel Barbadillo (*1929–†2003, Španělsko)

Слайд 45

Manuel Barbadillo: Meinele, 1965, akryl, plátno, 126 x 126 cm
Manuel Barbadillo: Iraina, 1966, akryl,

plátno (4 panely) 132 × 132 cm

Manuel Barbadillo: Triptych, 1966, akryl, plátno (3 desky), 168 × 168 cm

Слайд 46

Manuel Barbadillo: Biona, 1968, akryl, plátno, 122 × 122 cm
Manuel Barbadillo: Elianorses, 1964-1968, akryl,

plátno, 130 x 130 cm

Manuel Barbadillo: Bez názvu, c. 1972, jehličková tiskárna, 37 × 35 cm

Слайд 47

Základním stavebním prvkem tvar, „modul“; násobně využíván, opakují se v mřížce

v opakujících se pozicích
Počítač je pomocí díky své rychlosti, může vytvářet velký počet návrhů pro studium a srovnání
Prostředek systematického odhalování kompozičních pravidel, výstupy z jehličkové tiskárny („hvězdičky“), které překresluje na plátno ručně

Слайд 48

Manuel Barbadillo: Perena, 1968-1979, akryl, plátno, 126 x 126 cm
Manuel Barbadillo: Corania,

1968-1979, akryl, plátno, 120 x 120 cm

Manuel Barbadillo: Virena, 1968-1979, akryl, plátno, 120 x 120 cm

Слайд 49

– studium malířství v Mexico M. a v Bostonu
– po válce

pracoval několik let jako reklamní grafik
1947-1967 učil na středních uměleckých školách a univerzitách (California School of Art, Los Angeles; Hollywood Art Center School; University of New Mexico, Albuquerque; Pratt Institute, Brooklyn,
1969 navrhuje sochy s podporou počítače

Robert Mallary (*1917, Toledo, Ohio, USA – †1997, Northampton, Mass., USA)

Слайд 50

Robert Mallary: Sycorax, 1962 polyesterová směs se svařovanou ocelí a dřevem, 241

× 119 cm, Whitney Museum of American Art

Robert Mallary: TRAN 2, počítačové kresby

Слайд 51

Robert Mallary: Quad IV, (1969) vrstvený mramor, v = 28 cm
Robert Mallary:

Quad III, ze série TRAN 2, 1969 počítačová plastika z vrstvené překližky, v = 84 cm

Слайд 52

Od r. 1963 do r. 1983 žil v Paříži
Rané práce (do

r. 1967): volné abstrakce
1967–1969 – subjektivní geometrie, „hard-edge“
1969: pod vlivem Maxe Benseho a skladatele Pierra Barbauda začíná pracovat s počítačem
1969–1973 – rané algoritmy, kresby plotterem

Manfred Mohr (*1938, Pforzheim, Německo; Francie/USA)

Слайд 53

Manfred Mohr: Obraz 172/65, 1965, tempera, plátno, 102 × 125 cm, Sbírka

Daimler Benz AG., Stuttgart

Manfred Mohr: Obraz C-65, 1965, tempera, plátno, 55 × 60 cm, Sbírka Paula Faccettiho, Paris

Слайд 54

Manfred Mohr: Obraz 3/1267, „777 MHz“, 1967, tempera, plátno, 130 × 130

cm (zničeno)

Manfred Mohr: Obraz 14/268, „Odrážka“, 1968, kaseinová malby, dřevo, 142 × 142 cm

Слайд 55

Manfred Mohr: P-21, „Proužkové struktury“, 1969, tuš, papír, 50 × 50 cm

Слайд 56

Manfred Mohr: P-26-4, „Inversion Logique“, 1970, tuš, papír, 35 × 29 cm

Manfred Mohr: P-28-4, „Inversion Logique“, 1970, tuš, papír, 35 × 29 cm

Слайд 57

Manfred Mohr: P-49, „Formal Language I“, 1970, tuš, papír, dřevo, 92 ×

92 cm

Слайд 58

Manfred Mohr: P-52, „Quark Lines“, 1970, tuš, papír, 50 × 50 cm,

soukromá sbírka, Stuttgart

Слайд 59

„Viděno z hlediska intelektu je počítač zesilovačem idejí, viděno technicky je kresličem

bez konkurence. Přínos počítače pro umění je tedy naprosto jasný: nutí umělce k absolutní preciznosti, přesnost se stává uměleckým prostředkem ztvárnění.“4

Слайд 60

Poznámky:
1 Rosen (2010: 94)
2 Hill (1968: 204–209)
3 Sýkora, Z. – Blažek, J.: Computer-Aided Multi-element

Geometrical Abstract Paintings. Leonardo, roč. 3, 1970, s. 409
4 Schmalriede, Manfred: Kunst und Computer , in: katalog Manfred Mohr, Arbeiten 1960–1988, 10. červenec – 14. srpen 1988, Reuchlinhaus Pforzheim, ss. 18-24