Moderní umělecké směry na přelomu 19. A 20. Století - 1

Август 3, 2022

Главная
Культурология
Moderní umělecké směry na přelomu 19. A 20. Století - 1

Содержание

2. Společensko-historické pozadí růst životní úrovně – industrializace, technické novinky (kinematograf – Lumièrové) rychlé životní tempo, konkurenční
3. Myšlenkové směry Nihilismus vyjadřuje přesvědčení, že nic na světě nemá absolutní hodnotu nebo platnost = vše
4. podle Nietzscheho je podstatou světa vůle k moci jako symbol budoucího lidstva viděl silného jedince s
5. Voluntarismus za základní složku poznání a za základ psychiky pokládá vůli Arthur Schopenhauer (1788–1860) německý filozof
6. Umělecké směry poslední třetina 19. století a začátek 20. století je charakterizováno jako doba „permanentní revoluce“
7. pro uvedené směry je typické, že ovlivnily pouze některé umělecké druhy, hlavně literaturu a výtvarné umění
8. moderní (z francouzského moderne, tj. nejnovější, současný) umělci byli zprvu vysmíváni kritikou a publikum nejevilo o
9. centrem moderního umění byla Francie, kam směřovali umělci z dalších evropských zemí (Gogh, Mucha, Maeterlinck...) většina
10. spisovatelé se kvůli otevřenosti, s níž popisovali tento způsob života, ocitali před soudy a jejich díla
12. Скачать презентацию

Слайд 2

Společensko-historické pozadí
růst životní úrovně – industrializace, technické novinky (kinematograf – Lumièrové)
rychlé

životní tempo, konkurenční boj, růst sociálních problémů – prohlubují se rozdíly ve společnosti
nespokojenost se současnou společností – pesimismus, beznaděj, neklid, nejistota – krize myšlení a kultury
emigrace z Evropy – do USA
vliv myšlenkových směrů
feminismus – právo žen na vzdělání, ekonomickou nezávislost a volební právo
umění – rozpad stylové jednoty, hledání nových výrazových prostředků, rychlé střídání uměleckých směrů
*

Слайд 3

Myšlenkové směry
Nihilismus
vyjadřuje přesvědčení, že nic na světě nemá absolutní hodnotu nebo

platnost = vše popírá a odmítá (např. pravdivé poznání)
Friedrich Nietzsche
(1844–1900)
německý myslitel

Слайд 4

podle Nietzscheho je podstatou světa vůle k moci
jako symbol budoucího lidstva

viděl silného jedince s jeho vůlí k moci = idea nadčlověka
odmítá absolutní základ pravdy a dobra, ideály, morálku i náboženství a považuje je za výplody chorých lidí a slabochů
dílo – Zrození tragédie z ducha hudby, Tak pravil Zarathustra, Antikrist (pro vyznavače individuality se stal symbolem boje proti konvencím Satan, který se dokázal vzepřít samotnému Bohu)
*

Слайд 5

Voluntarismus
za základní složku poznání a za základ psychiky pokládá vůli
Arthur Schopenhauer

(1788–1860)
německý filozof
tvrdil, že vůle k životu je prazákladem tohoto světa – podstatou člověka je jeho vůle (slepá, svobodná, nepochopitelná a nadčasová)
vůli podléhá vědomé jednání člověka i celá příroda (živá i neživá)
tvrdil, že život nabízí pouze nouzi, nudu, osamění, soupeření a šílenství, dočasným východiskem z těchto strastí může být umění, které je vyhrazeno pouze geniálním jedincům
dílo – Svět jako vůle a představa
*

Слайд 6

Umělecké směry
poslední třetina 19. století a začátek 20. století je charakterizováno

jako doba „permanentní revoluce“ a „hledání nových měřítek“ v umění
epochu uměleckých slohů, které formovaly celou civilizaci po několik staletí (gotika, baroko...), uzavřel romantismus
realismus už zasáhl pouze některé druhy umění
v 70. letech 19. stol. se začínají hlásit o slovo moderní umělecké směry jako impresionismus, symbolismus, vitalismus a civilismus
počátkem 20. století potom naturalismus, dekadence a secese
*

Слайд 7

pro uvedené směry je typické, že ovlivnily pouze některé umělecké druhy,

hlavně literaturu a výtvarné umění
existovaly paralelně vedle sebe, takže konkrétní dílo mohlo formovat několik „ismů“ zároveň
řada umělců prošla ve svém životě několika etapami, ve kterých kladli důraz na různé umělecké směry
Gogh, Cézanne, Gauguin a další postimpresionisté dospěli k originálnímu individuálnímu stylu, který předurčil další vývoj umění
*

Слайд 8

moderní (z francouzského moderne, tj. nejnovější, současný) umělci byli zprvu vysmíváni

kritikou a publikum nejevilo o jejich tvorbu zájem
přesto se rozhodli pro nelehkou cestu hledání nového uměleckého výrazu, kterou doprovázelo strádání, úsměšky, chudoba i vytěsnění na okraj společnosti (odtud označení prokletí básníci), a nevydali se pohodlnou cestou oficiální akademické tvorby. Historie jim dala za pravdu a dnes jsou právem oslavováni jako průkopníci moderního umění.
pro duchovní atmosféru konce století bylo typické odmítání starých tradičních hodnot. Dekadenti se odvracejí od skutečnosti a unikají do vysněného světa umění a požitků. Kolem sebe spatřují jen úpadek a nudu.
*

Слайд 9

centrem moderního umění byla Francie, kam směřovali umělci z dalších evropských zemí

(Gogh, Mucha, Maeterlinck...)
většina moderních uměleckých směrů dostala své jméno v Paříži. Trochu stranou stály Spojené státy americké, ale i odsud přicházely výrazné impulzy jako Whitmanův vitalismus a civilismus.
pohrdání konvencemi a upjatou morálkou doprovázené neochotou podřídit se zkostnatělým normám vyvrhlo řadu zapřisáhlých individualistů na okraj společnosti. Zvláště umělci začali žít nespoutaným bohémským životem a vytvářeli si vlastní pravidla. Bavili se v nevěstincích a dalších pochybných podnicích. Upíjeli se v hospodách (zvláště oblíbený byl absint, později zakázaný kvůli negativnímu vlivu na psychiku). Hlásali volnou lásku.
*

Слайд 10

spisovatelé se kvůli otevřenosti, s níž popisovali tento způsob života, ocitali

před soudy a jejich díla byla cenzurována a konfiskována z mravnostních důvodů
centrem bohémy i neřesti byl pařížský vrch Montmartre nebo Latinská čtvrť, kde vznikalo stále více nočních podniků
novinkou byly kabarety – k nejslavnějším patřil literární kabaret Černá kočka (Le Chat Noire) a Moulin Rouge, kde se tančil odvážný kankán. Nesmrtelnost jim zajistili hlavně malíři, kteří na svých plátnech věrně zachytili návštěvníky i zaměstnankyně těchto zábavních podniků.
v polovině 19. století vznikla také opereta. Věnovali se jí Offenbach, Strauss, Lehár, Kálmán, Friml, Nedbal a další hudební skladatelé.
*

Moderní umělecké směry na přelomu 19. A 20. Století - 1

Содержание

Společensko-historické pozadírůst životní úrovně – industrializace, technické novinky (kinematograf – Lumièrové)rychlé

Myšlenkové směryNihilismusvyjadřuje přesvědčení, že nic na světě nemá absolutní hodnotu nebo

podle Nietzscheho je podstatou světa vůle k mocijako symbol budoucího lidstva

Voluntarismusza základní složku poznání a za základ psychiky pokládá vůliArthur Schopenhauer

Umělecké směryposlední třetina 19. století a začátek 20. století je charakterizováno