Úvod do hygieny hygienická propedeutika

Содержание

Слайд 2

Rozvrh HEPL I, ZS 2016

Rozvrh HEPL I, ZS 2016

Слайд 3

LS – zápočet (uděluje S. Rödlová) podmínky: účast na 80 %

LS – zápočet (uděluje S. Rödlová) podmínky: účast na 80 % seminářů nesplnění

účasti: psaní testu v rozsahu učiva HEPL I

Rozvrh HEPL I, ZS 2015, Ústav obecné hygieny

Слайд 4

Co je HEPL? Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství Součástí lékařství není

Co je HEPL?

Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství
Součástí lékařství není pouze diagnóza

a léčba jednotlivých pacientů, ale prevence onemocnění, především primární prevence. Jejím cílem je zabránit onemocnění nebo oddálit výskyt onemocnění do vyšších věkových skupin.
Primární prevence
prevence vzniku, odstranění či omezení rizikových faktorů z prostředí dřív, než dojde k nežádoucímu ovlivnění lidského organismu, zvýšení odolnosti vůči zevním vlivům a podpora zdravého životního stylu, zaměřeno na celou populaci
Sekundární prevence
použití biomarkerů expozice/účinku, aktivní vyhledávání příznaků nemoci se snahou zabránit šíření či prohloubení, zaměření na ohrožené skupiny
Terciární prevence
snaha zabránit komplikacím v průběhu nemoci, léčba, rehabilitace, zaměřeno na pacienta
Слайд 5

Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne

Definice zdraví

Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen

pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO 7. 4. 1948)
Vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však objektivní měření zdraví
Doplněk definice – snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a nárůst pociťované úrovně zdraví (WHO 2001)
Zdraví je potenciál vlastností (schopností) člověka vyrovnat se s nároky (působením) vnitřního a zevního prostředí bez narušení životních funkcí (Bureš)
Zdraví je relativně optimální stav tělesné, duševní a sociální pohody při zachování všech životních funkcí, společenských rolí a schopnosti organismu přizpůsobit se měnícím se podmínkám prostředí (Žáček)
Veřejné zdraví – zdravotní stav obyvatel a jeho skupin. Dohled nad jeho ochranou mají orgány ochrany veřejného zdraví.
Слайд 6

Faktory ovlivňující zdraví - externí Životní styl 50-60 % kouření, nesprávná

Faktory ovlivňující zdraví - externí

Životní styl
50-60 %
kouření, nesprávná

výživa, rizikové sexuální chování, alkohol, nadužívání léků, drogy, malá či žádná fyzická aktivita, nadměrný psychický stres
Prostředí
20 %
fyzikální, chemické, biologické faktory, znečištění ovzduší, vody, půdy, potravních řetězců etc. Environmental health
Zdravotní péče
20 %
diagnóza, léčba, spolupráce pacienta
Слайд 7

Determinanty zdravotního stavu - interní Genetické vlivy Individuální vnímavost ke stresorům

Determinanty zdravotního stavu - interní

Genetické vlivy
Individuální vnímavost ke stresorům prostředí
Věk,

pohlaví
Socioeconomický status (SES)
vzdělání, finanční zabezpečení etc.
Слайд 8

Co ovlivňuje zdraví lidí ? Životní způsob 50% Zdravotní péče 10%

Co ovlivňuje zdraví lidí ?

Životní způsob 50%

Zdravotní péče 10%

Životní prostředí 20%

Genetická

výbava
20%

ZDRAVÍ

Слайд 9

Jak definovat hygienu? Řecká mytologie: Hygieia, bohyně zdraví a čistoty empirická

Jak definovat hygienu?

Řecká mytologie: Hygieia, bohyně zdraví a čistoty
empirická věda: Hippokratés

ve spise „O vzduchu, vodách a místech“ pojednává o vlivu prostředí na zdraví. Poukazuje na souvislosti způsobu života, výživy, zdravotního stavu a psychiky lidí a snad i charakteru národů s přírodním prostředím.
…středověk, novověk a počátky
vědecké hygieny
Hygiena je věda o uchování zdraví.
Zabývá se faktory, které ovlivňují
tělesné zdraví i duševní pohodu člověka.
Její snahou je uchování a podpora (rozvíjení)
zdraví.
Současné pojetí – pouze udržení čistoty
Слайд 10

Hygiena Hygiena Kladné vlivy ŽP se snaží podporovat, záporné vlivy pomáhá

Hygiena

Hygiena
Kladné vlivy ŽP se snaží podporovat, záporné vlivy pomáhá omezovat
Hygiena obecná
Studuje

obecné zákonitosti vztahů mezi člověkem a prostředím (ovzduší, voda a půda,...)
Hygiena komunální
Zabývá se životními podmínkami na venkovských i městských sídlištích a jejich vlivem na zdraví
Слайд 11

Lékařské vědy a životní prostředí Životní prostředí (přirozené i umělé) vždy

Lékařské vědy a životní prostředí

Životní prostředí (přirozené i umělé) vždy značnou

měrou ovlivňuje zdravotní stav
- jedince: od okamžiku početí, přes všechny fáze prenatálního i postnatálního života, ovlivňuje kvalitu i délku jeho života
- populace: dlouhodobě (po mnoho generací) působící faktory prostředí selektují genotypy, manifestující příslušný zdravotní stav (např. krevní choroby a malárie)
Faktory abiotické: záření, klima, přítomnost chemických látek, kvalita stanovišť, stav půdy, vody, ovzduší apod.
Faktory biotické: množství a kvalita potravy, působení infektů apod.
Faktory sociální: pohoda a stres, možnost / nemožnost regulovat kvalitu života (např. životní styl apod.)
Слайд 12

Pacient přichází do zdravotnických zařízení jako obraz svého životního prostředí z

Pacient přichází do zdravotnických zařízení jako obraz svého životního prostředí z

hlediska nedědičných a zčásti i dědičných znaků a chorob
Zájem zdravotníků o životní prostředí by měl vyplývat ze zájmu o zdravotní stav jednotlivých pacientů i celé populace
Zdravotníci by se měli stát samozřejmými autoritami nejen v otázkách lidského zdraví, ale i ve vztahu k životnímu prostředí
technokrati a ekonomové - argumentují především ziskem
Zdravotníci - argumentují nejen zdravím, ale i
samotnou existencí lidské populace
Vztah populací k prostředí se různý napříč kulturami i v čase

Lékařské vědy a životní prostředí

Слайд 13

Vztah ŽP k lékařským vědám Zoonózy - epidemiologie Nemoc – výsledek

Vztah ŽP k lékařským vědám Zoonózy - epidemiologie

Nemoc – výsledek endogenních

faktorů (fyziologické procesy) a exogeních faktorů (vlivy životního prostředí).
Zoonózy – nemoci (přenosné ze zvířete na člověka) Ebola, žlutá horečka, opičí neštovice (viz. Obr.), vzteklina, Hanta virus, Nipah, horečka Marburg, množství kmenů chřipek,....

Kaloň – přenašeč viru Hendra (1994) či Eboly (1996), viru Nipah, SARS

Слайд 14

What is environmental health? Environmental health comprises those aspects of human

What is environmental health?

Environmental health comprises those aspects of human health

and disease that are determined by factors in the environment. It also refers to the theory and practice of assessing and controlling factors in the environment that can potentially affect health.
As used by WHO/Europe, environmental health includes both the direct pathological effects of chemicals, radiation and some biological agents, and the effects (often indirect) on health and wellbeing of the broad physical, psychological, social and aesthetic environment.
(Based on Environment and Health, the European Charter and Commentary, Frankfurt, 1989)
Слайд 15

Vývoj oboru hygiena V systému lékařských věd preventivním oborem 1700 –

Vývoj oboru hygiena

V systému lékařských věd preventivním oborem
1700 – Bernardo Ramazzini

– Itálie – pojednání o nemocech řemeslníků
Louis Pasteur (1822–1895) – převařením se mléko méně kazí – likvidace mikroorganismů, vyvinul vakcínu proti vzteklině
John Snow – zakladatel epidemiologie, lékař, Londýn (přenos cholery vodou v Londýně v ½ 19. stol. – před objevem Vibria cholerae Robertem Kochem)
Edward Jenner (1749–1823) - britský vesnický lékař, první skutečná vakcinace – neštovice (podobné postupy ale i v Číně a Turecku)
Robert Koch (1843–1910), německý lékař a mikrobiolog, zakladatel bakteriologie a nositel Nobelovy ceny. Objevil původce tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis, Kochův bacil), cholery (Vibrio cholerae), antraxu (Bacillus anthracis) a hnisavé konjunktivitidy (Haemophilus aegypticus, Kochův-Weeksův bacil).
Sir Alexander Fleming (1881–1955), skotský lékař, objevitel baktericidních účinků lysozymu a baktericidního účinku penicilinu z plísně Penicillium notatum. Nobelova cena – 1945 (spolu s Ernstem Chainem a Howardem Floreyem)
1897 – hygiena na UK (v německé části již v 1884)
Max von Pettenkofer – zakladatel tradiční německé školy, zavedl pískovou filtraci vody
Gustav Kabrhel (1857–1939) – zakladatel hygieny u nás – Hygienický ústav (na dnešní 1. LF UK)
Prof. Teissinger – zakladatel pracovního lékařství u nás, biologické expoziční testy (½ 30. let), biomarkery expozice v pracovním prostředí.
1952 – zákon č. 4 o hygienické službě
Vznik KHS a OHS
1953 – rozdělení pražské lékařské fakulty na 3 větve, vyčlenění LFH na Vinohradech
1966 – zákon o péči o zdraví lidu (č. 20/1966 Sb.)
80. léta – maxi struktura hygienické služby

Louis Pasteur

Robert Koch

Слайд 16

Současnost: Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví Orgány ochrany

Současnost:
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví
Orgány ochrany veřejného zdraví

(Public Health Authority):
MZ, krajské hygienické stanice, MO, MV
2003: transformace HS, rozdělení na úřady (orgány ochrany veřejného zdraví = KHS) a zdravotní ústavy
Provádí státní zdravotní dozor
Programy prevence nemocí a podpory zdraví – prevence infekčních nemocí (očkovací programy, poradny prevence AIDS aj), prevence neinfekčních nemocí.
Sledují ukazatele zdravotního stavu obyvatel
Poskytují poradenskou službu
Výchova k podpoře a ochraně veřejného zdraví
Národní zdravotnický informační systém (NZIS) – pod MZ – zdravotní registry

Vývoj oboru hygiena u nás

Слайд 17

Krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy KHS (odbory): správní úřady orgánů

Krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy

KHS (odbory): správní úřady orgánů ochrany

veřejného zdraví. Vykonávají státní zdravotní dozor nad dodržováním platné legislativy.
hygiena obecná a komunální
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
hygiena práce
hygiena dětí a mladistvých
epidemiologie
Zdravotní ústavy – zřízeny MZ, laboratorní činnost (měří složky životního a pracovního prostředí, výrobky, vyšetřují biologický materiál a biologické expoziční testy aj.), poradenské služby, zdravotnická péče.
Státní zdravotní ústav – metodická a referenční činnost, monitorování a výzkum , postgraduální výchova, mezinárodní spolupráce aj.
Слайд 18

Krajské hygienické stanice - výstupy Aktuální informace (chřipka, methanol, rekreační vody…)

Krajské hygienické stanice - výstupy

Aktuální informace (chřipka, methanol, rekreační vody…)
Hodnotí zdravotní

rizika, stanovuje či prosazuje jejich odstranění či zmírnění
Statistika, GIS výstupy
Слайд 19

Státní zdravotní dozor Preventivní charakter, přístup do všech provozů, staveb aj.,

Státní zdravotní dozor

Preventivní charakter, přístup do všech provozů, staveb aj.,
Kontrola plnění

legislativy
Pozastavuje výkon činnosti
Prověřují znalosti osob (epidemiologicky závažná činnost)
Zakazují či omezují používání nejakostní pitné vody
Nařizují větší četnosti kontroly vody v koupalištích
Zakazují používání vody v koupalištích
Zakazují provoz pískoviště
Stanovjí podmínky konání škol v přírodě
Odejímají povolení k provozu
Pozastavují provoz (zdroje hluku, vibrací, záření..)
Pozastavují použití látek
Ukládá určení a měření faktorů ŽP
Ukládá zpracování hodnocení zdravotního rizika
Nařizuje likvidaci nebo znehodnocení pokrmů
Nařizují lékařské prohlídky, mimořádné preventivní prohlídky
Ukládají pokuty
Слайд 20

Nástroje ochrany a podpory zdraví Represivní (zákazy a nařízení): zákony, vyhlášky,

Nástroje ochrany a podpory zdraví

Represivní (zákazy a nařízení):
zákony, vyhlášky, limitní

hodnoty (NPK – nejvyšší přípustná koncentrace, PEL – přípustný expoziční limit apod.)
Doporučující (poradenské):
Životní styl, nutriční zvyklosti, chování ve znečištěném prostředí, podpora kojení, pohybová aktivita, podpora nekuřáctví jako preferovaný životní styl
Komunikace o riziku – vysvětlení proč a v jaké míře (např. o omezení)
zpětná vazba
Слайд 21

Přístupy k ochraně a podpoře zdraví WHO: Health for all (HFO)

Přístupy k ochraně a podpoře zdraví

WHO: Health for all (HFO) 21

(1998)
Výzva ke společnému řešení problémů souvisejících s ochranou a podporou zdraví (zdravý způsob života, péče o ŽP, příměřená péče o zdraví)
ČR: Národní program zdraví (1991), Zdraví 21
chronické neinfekční choroby hromadného výskytu (civilizační nemoci), nemoci srdce a cév a zhoubné nádory
Zdraví 2020: Rámcový souhrn opatření připravených s cílem pomoci vládám a všem společenským aktivitám, aby přispívaly ke zdraví a životní pohodě obyvatel evropského regionu
Zdravi_2020_Osnova evropské zdravotní politiky pro 21 století - http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/ramcovy-souhrn-opatreni-zdravi-2020_8526_3016_5.html
Слайд 22

Aplikace Zdraví 21 v ČR 3 základní hodnoty: 1 Zdraví je

Aplikace Zdraví 21 v ČR

3 základní hodnoty:
1 Zdraví je základní lidské

právo
2 Rovnost a solidarita v otázkách zdraví
3 Aktivní přístup jednotlivce, skupiny, státu
Zlepšit ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, především snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, nádory, úrazy
Snížit výskyt závažných onemocnění a faktorů, které je ovlivňují – především závažná rizika životního stylu
Zavedení účinné prevence nemocí, jejich včasnou a racionální léčbu
Слайд 23

CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DO ROKU 2015 ZAJISTIT

CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
DO ROKU 2015 ZAJISTIT BEZPEČNĚJŠÍ

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ VÝSKYT ZDRAVÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK (faktorů) NEBUDE PŘESAHOVAT MEZINÁRODNĚ SCHVÁLENÉ NORMY

Př.: Zdraví pro všechny v 21. století

Слайд 24

Př.: CÍL 13 - ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DO ROKU 2015

Př.: CÍL 13 - ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY 
DO ROKU 2015 BY

OBYVATELÉ MĚLI MÍT VÍCE PŘÍLEŽITOSTÍ ŽÍT VE ZDRAVÝCH SOCIÁLNÍCH I EKONOMICKÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH DOMA, VE ŠKOLE, NA PRACOVIŠTI I V MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍ
Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech
Bydlení – stavební materiály, hluk, mikroklima, osvětlení
Pracoviště – bezpečnější a zdravější pracovní prostředí
Prevence úrazů, minimalizace stresu, kultura životního stylu
Programy „Zdravá škola“, „Zdravá města“, „Zdravý podnik“, programy zaměřené na podporu zdraví a podporu zdravotně postižených v ČR, i aktivity v příslušných částech Akčního plánu zdraví a životního prostředí.
Слайд 25

10 greatest global health risks (WHO, 2002) Being underweight Unsafe sex

10 greatest global health risks (WHO, 2002)

Being underweight
Unsafe sex
Iron deficiency
Indoor

smoke from solid fuels
Unsafe water, sanitation, and hygiene
High blood pressure
Tobacco consumption
Alcohol consumption
High cholesterol
Obesity

Developing countries

Developed countries

Слайд 26

Top 10 causes of death Source: www.who.com

Top 10 causes of death

Source: www.who.com

Слайд 27

WHO and healthy environment -developing countries Worldwide, 13 million deaths could

WHO and healthy environment -developing countries

Worldwide, 13 million deaths could be prevented

every year by making our environments healthier.
In children under the age of five, one third of all disease is caused by the environmental factors such as unsafe water and air pollution.
Every year, the lives of 4 million children under 5 years – mostly in developing countries – could be saved by preventing environmental risks such as unsafe water and polluted air.
In developing countries, the main environmentally caused diseases are diarrheal disease, lower respiratory infections, unintentional injuries, and malaria.
Better environmental management could prevent 40% of deaths from malaria, 41% of deaths from lower respiratory infections, and 94% of deaths from diarrhoeal disease
Слайд 28

WHO and healthy environment – developed countries In developed countries, healthier

WHO and healthy environment – developed countries
In developed countries, healthier environments

could significantly reduce the incidence of cancers, cardiovascular diseases, asthma, lower respiratory infections, musculoskeletal diseases, road traffic injuries, poisonings, and drownings.
Environmental factors influence 85 out of the 102 categories of diseases and injuries listed in The world health report.
Much of this death, illness and disability could be prevented through well targeted interventions such as promoting safe household water storage, better hygiene measures and the use of cleaner and safer fuels.
Other interventions that can make environments healthier include: increasing the safety of buildings; promoting safe, careful use and management of toxic substances at home and in the workplace; and better water resource management.
Слайд 29

Zdraví a životní prostředí Kvalita životního prostředí významně ovlivňuje zdraví člověka

Zdraví a životní prostředí Kvalita životního prostředí významně ovlivňuje zdraví člověka

a celé populace. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace způsobuje znečištění životního prostředí v Evropském regionu - až 19% onemocnění. Pouze v důsledku znečištění ovzduší polétavým prachem v Evropě zemře předčasně asi 280 tisíc lidí. Nejvýznamnějšími zdravotními důsledky expozice znečištěnému životnímu prostředí jsou Pomocí cílených opatření je možné rizika ze životního prostředí snižovat a tak zmírnit či vyloučit zdravotní dopady.

respirační a gastrointestinální onemocnění
alergie
kardiovaskulární a metabolická onemocnění
vývojové a reprodukční poruchy
nádorová onemocnění

Слайд 30

Environmental media

Environmental media

Слайд 31

Prostředí a zdraví Zdravotní aspekty životního prostředí spadají do náplně práce

Prostředí a zdraví

Zdravotní aspekty životního prostředí spadají do náplně práce hygienické

služby
Udržovat a upravovat životní prostředí tak, aby neohrožovalo zdravotní stav populace, populačních skupin, jedince.
Prostředí:
Přírodní složky – fyzikální, chemické a biologické faktory (znečištění ovzduší, vody, půdy, flora, fauna, houby, mikroorganismy,…)
Složky tvořené člověkem - stavby, budovy, doprava, výrobní zařízení
Složky sociální - vzájemné vztahy lidí v daných podmínkách prostředí
Слайд 32

Environmentální faktory (stresory) Physical factors climate, indoor microclimate, ionizing and non-ionizing

Environmentální faktory (stresory)

Physical factors
climate, indoor microclimate, ionizing and non-ionizing radiation,

solar radiation, noise, vibration
Chemical factors
acute, chronic, specific effects, delayed effects, transplacental exposure
Biological factors
microorganisms, fungies (houby), cyanobacteriae (sinice), algae (řasy) and their toxins, plants, insect, animals, human being
Слайд 33

Adverse health effects of environmental factors Delayed effects (mutagenic, carcinogenic) Allergenic

Adverse health effects of environmental factors

Delayed effects (mutagenic, carcinogenic)
Allergenic (pollen (pyl),

household dust (domácí prach), mites (roztoči), household cleaning compounds, etc…..)
Reproduction disorders – poruchy reprodukce (polycyclic aromatic hydrocarbons – PAHs (česky PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky), persistent organic pollutants – POPs – používá se i v češtině)
Developmental toxicity – vývojová toxicity (Pb, polychlorinated biphenyls – PCBs, dioxins etc.)
Endocrine disrupting chemicals – endokrinní disruptory, hormonálně působící látky (POPs, PAH, Cd, zearalenon – mycotoxins, ….)
Neurotoxicity (Hg, As, Pb, PCB, dioxins)
Слайд 34

Monitoring zdraví a životního prostředí Systém monitorování zahrnuje systematický sběr údajů

Monitoring zdraví a životního prostředí

Systém monitorování zahrnuje systematický sběr údajů o znečištění

životního prostředí a o zdravotním stavu české populace.
Tyto údaje slouží k odhadu, jak vysoká je expozice škodlivým látkám ze všech přímých expozičních cest, a jak závažné dopady na zdraví populace jsou či mohou být způsobeny. 
Systém poskytuje základní informace pro řízení a kontrolu zdravotních rizik. Slouží také k informování odborné i širší veřejnosti.
Слайд 35

Hodnocení zdravotních rizik Upřesnění vztahu faktor s nežádoucím účinkem – člověk

Hodnocení zdravotních rizik

Upřesnění vztahu faktor s nežádoucím účinkem – člověk (v

minulosti, současnosti i budoucnosti)
Vztahy vyjádřeny kvantitativně i kvalitativně
Výstupy nezbytné pro řízení rizik (rozhodnutí, povolení, zákaz, doplnění apod.)
Hodnocení zdravotních rizik:
Určení nebezpečných vlastností látky či faktoru
Určení vztahu dávka – efekt
Odhad expozice
Charakteristika rizika
Слайд 36

Řízení zdravotních rizik: Politické, legislativní, ekonomické Stanovení limitních hodnot, komunikace s

Řízení zdravotních rizik:

Politické, legislativní, ekonomické
Stanovení limitních hodnot, komunikace s veřejností o

rizicích, vnímání rizik
HIA (Health Impact Assesment)
EIA (Environmental Impact Assesment)
SIA (Social Impact Assesment)
Слайд 37

Centrum zdraví a životního prostředí SZÚ Centrum se zabývá otázkami vlivu

Centrum zdraví a životního prostředí SZÚ

Centrum se zabývá otázkami vlivu životního

prostředí na zdraví člověka. Soustavné sledování a vyhodnocování nových poznatků z oboru hygieny vody (pitné, balené, rekreační) půdy, odpadů a ovzduší (vnitřní a venkovní); formulace a odborné zdůvodnění nových požadavků na jejich kvalitu a na hodnocení zdravotní závažnosti látek za použití postupů hodnocení zdravotních rizik, včetně legislativních návrhů. Centrum spolupracuje na zajištění Systému monitorování zdraví obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí.
Zprávy a výstupy
Pylový monitoring
Monitoring zdraví a životního prostředí
Kvalita vnitřního prostředí
Ovzduší a zdraví
Слайд 38

Monitoring zdraví a životního prostředí Systém monitorování je realizován ve vybraných

Monitoring zdraví a životního prostředí

Systém monitorování je realizován ve vybraných lokalitách

ČR. Souhrn výsledků monitorování, hodnocení trendů znečištění, expozic, dopadů na zdraví a zdravotních rizik je každoročně publikován v Souhrnné zprávě:
Systém monitorování
zdravotního stavu
obyvatelstva ve vztahu
k životnímu prostředí (MZSO)
Слайд 39

Studie zdravotního stavu populace Sledování zdravotního stavu populace je nezbytným podkladem

Studie zdravotního stavu populace

Sledování zdravotního stavu populace je nezbytným podkladem pro

plánování, řízení a hodnocení zdravotní péče a zdravotních politik státu včetně stanovení jejich priorit.
Monitorování zdravotního stavu = základ pro praktická opatření, preventivní aktivity a výchovu obyvatelstva ke zdraví.
Zdravotnická statistika - informace z rutinně a povinně sbíraných dat – nevýhoda:
omezená možnost identifikace a hodnocení příčin vzniku sledovaných zdravotních problémů.
epidemiologické studie/výběrové šetření zdravotního stavu - možné poznání příčin a podmínek poruch zdraví, identifikovat rizikové faktory, prokázat jejich roli ve vzniku a rozvoji nemoci, navrhnout a ověřit preventivní opatření, identifikovat rizikové skupiny –
Слайд 40

Jak MZSO funguje? Pomocí dotazníkových šetření jsou sbírány údaje o zdravotním

Jak MZSO funguje?

Pomocí dotazníkových šetření jsou sbírány údaje o zdravotním stavu

obyvatel.
Údaje o výskytu vybraných onemocnění jsou poskytovány spolupracujícími praktickými a dětskými lékaři.
Слайд 41

Jak MZSO funguje? Hygienickou službou a dalšími spolupracujícími organizacemi jsou odebírány

Jak MZSO funguje?

Hygienickou službou a dalšími spolupracujícími organizacemi jsou odebírány vzorky

nebo je prováděno měření podle daných harmonogramů. Laboratoře provádějící analýzy jsou akreditovány nebo autorizovány, dodržují se postupy zajištění kvality výsledků.
Слайд 42

Definice MZSO Ucelený a otevřený systém kontinuálního sběru, zpracování a hodnocení

Definice MZSO

Ucelený a otevřený systém kontinuálního sběru, zpracování a hodnocení informací

o zátěži a poškozování zdraví ve vztahu k znečištění prostředí prováděný ve vybraných lokalitách v rámci České republiky.
Zaměření na města, městskou populaci.
Zahájení v roce 1993, rutinní chod od 1994
Слайд 43

Legislativní zakotvení MZSO Ustaven vládním usnesením č. 369 ze dne 2.10.1991.

Legislativní zakotvení MZSO

Ustaven vládním usnesením č. 369 ze dne 2.10.1991.
MZSO obsažen

v zákoně o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.).
Je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR, schváleného usnesením vlády č. 810/1998 Sb., i programu Zdraví 21.
Po změně struktury hygienické služby (od 1.1.2003) měly oba subjekty (KHS i ZÚ) monitoring v náplni činnosti (i když role KHS se postupně snižovala). V posledních letech klesá i podíl ZÚ a stoupá podíl SZÚ.
Слайд 44

Co sledujeme v MZSO? Koncentrace znečišťujících látek ve venkovním a ve

Co sledujeme v MZSO?

Koncentrace znečišťujících látek ve venkovním a ve vnitřním

ovzduší
Koncentrace znečišťujících látek v pitné vodě na kohoutku u spotřebitele
Koncentrace chemických látek v celém spotřebním koši potravin, mikrobiologická kontaminace potravin
Koncentrace toxických látek v povrchové vrstvě půdy na dětských hracích plochách

Akutní onemocnění dýchacích cest
Alergie a astma u dětí
Onemocnění s možným přenosem vodou
Alimentární infekční onemocnění a otravy
Zvýšené hladiny toxických látek u dětí potenciálně spojené s nezáměrnou konzumací půdy

Stav životního prostředí

Zdravotní dopady

Слайд 45

Co sledujeme v MZSO? Hladiny hluku ve vybraných lokalitách měst Expozice


Co sledujeme v MZSO?

Hladiny hluku ve vybraných lokalitách měst
Expozice chemickým látkám

a faktorům v pracovním prostředí
Expozice karcinogenům

Stav pracovního prostředí

Zdravotní dopady

Míra obtěžování hlukem, problémy se spánkem a usínáním
Výskyt nemocí z povolání
Výskyt nádorových onemocnění a porovnání s běžnou populací

Слайд 46

Cíle MZSO (1) Zabezpečit kvalitní informace pro rozhodování státní správy a

Cíle MZSO (1)

Zabezpečit kvalitní informace pro rozhodování státní správy a samosprávy: ⇒

v oblasti zdravotní politiky, ⇒ v oblasti hodnocení, řízení a kontroly zdravotních rizik, ⇒ v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví.
Vytvářet podklady: ⇒ k legislativním opatřením, ⇒ pro stanovování a změnu limitů kontaminantů prostředí
Sledovat dlouhodobé časové trendy vybraných ukazatelů kvality prostředí a zdravotního stavu populace
Слайд 47

Cíle MZSO (2) Zjišťovat obsah zdraví škodlivých látek v různých cestách

Cíle MZSO (2)

Zjišťovat obsah zdraví škodlivých látek v různých cestách expozice člověka

- ve venkovním i vnitřním ovzduší, v pitné vodě na kohoutku nebo ve spotřebním koši potravin. Hodnotit sezónní výkyvy i dlouhodobý vývoj.
Odhadovat, jak velkému množství zdraví škodlivých látek jsme vystaveni při dýchání venku, doma či ve škole, při pití vody z vodovodu nebo konzumaci jídla.
Слайд 48

Cíle MZSO (3) Měřit obsah škodlivých látek v tělesných tekutinách a

Cíle MZSO (3)

Měřit obsah škodlivých látek v tělesných tekutinách a zjišťovat tak

celkovou expozici české populace ze všech expozičních cest.
Hodnotit závažnost zjištěných expozic z hlediska možného akutního i chronického ovlivnění zdraví.
Sledovat výskyt onemocnění prokazatelně souvisejících s kvalitou životního prostředí, jako jsou onemocnění dýchacích cest nebo alergie.
Слайд 49

Cíle MZSO (4) Porovnávat zjištěné poznatky o expozici, zdravotních rizicích a

Cíle MZSO (4)

Porovnávat zjištěné poznatky o expozici, zdravotních rizicích a zdravotním

stavu v České republice s ostatními zeměmi EU.
Zpracovávat komplexní informace důležité pro zvolení priorit při řízení zdravotních rizik. Slouží též ke kontrole efektivnosti přijatých politik a akčních programů. Jsou rovněž určeny všem občanům, kteří se zajímají o aktivní ochranu svého zdraví.
Слайд 50

Současný stav MZSO Zahrnuje 8 subsystémů (viz dále) Od roku 1994

Současný stav MZSO

Zahrnuje 8 subsystémů (viz dále)
Od roku 1994 pravidelně

vydávány
roční odborné zprávy (za subsystémy)
roční souhrnné zprávy
výsledky presentovány na webových stránkách SZÚ (http://www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-a-zivotniho-prostredi)
Prezentace výsledků na odborných konferencích „Zdraví a životní prostředí“
Слайд 51

Systém monitorování probíhá v osmi subsystémech (projektech): zdravotní důsledky a rizika

Systém monitorování probíhá v osmi subsystémech (projektech):

zdravotní důsledky a rizika znečištěného

ovzduší
zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody
zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
zdravotní důsledky zátěže lidského organismu chemickými látkami z potravinových řetězců, dietární expozice
zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring
zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky
zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky
zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací
Слайд 52

Účastníci (místa řešení) MZSO podle jednotlivých subsystémů v roce 2010

Účastníci (místa řešení) MZSO podle jednotlivých subsystémů v roce 2010

Слайд 53

Ochrana a podpora zdraví Prevence na úrovni populace je závislá: na

Ochrana a podpora zdraví

Prevence na úrovni populace je závislá:
na politické dohodě,


zájmu společnosti,
spolupráci jednotlivých resortů,
ekonomických možnostech daného státu,
ochotě populace respektovat zákony, vyhlášky a další předpisy
Prevence na úrovni zvýšeně vnímavých populačních skupin
definice skupin, aplikace programů na úrovni žen v reprodukčním věku, těhotných, předškolních a školních dětí, osob s chronickým onemocněním, s imunodeficiencí apod.
Слайд 54

Ochrana a podpora zdraví budoucí vývoj (?) Lepší (a levnější) je

Ochrana a podpora zdraví budoucí vývoj (?)

Lepší (a levnější) je nemocem předcházet

než je léčit
SALUTOGENEZE místo PATOGENEZE
Salutogeneze jako pojem se poprvé oficiálně objevil pravděpodobně v roce 1987 v knize profesora Aarona Antonovského: Unraveling the Mystery of Health. Pojem salutogeneze se ve svém základu skládá ze dvou slov: salus = zdraví, blaho a genesis = vznik, vývoj, původ. Obecně řečeno: salutogenezí se rozumí nauka o původu a zrodu zdraví, o jeho posilování a podpoře.
Patogeneze (latinsky pathogenesis) je nauka o mechanismech vzniku nemoci. Zabývá se tím, jak etiologické agens (patogen) vniká do organismu, kde se lokalizuje a co narušuje či způsobuje. Sleduje vznik, průběh a zakončení nemoci. Pochopení mechanismů nemoci je důležité při volbě správné terapie.
Слайд 55

Ochrana a podpora zdraví budoucí vývoj (?) Prevence na individuální úrovni

Ochrana a podpora zdraví budoucí vývoj (?)

Prevence na individuální úrovni (šitá na

míru) dle:
Charakteristiky rizik z faktorů prostředí (ovzduší, voda, hluk a další fyzikální faktory,
schopnosti akceptovat zdravý životní styl, zdravou výživu,
genetického vybavení, které spoluurčuje schopnost vyrovnat se se stresory prostředí,
psychického naladění přístupu k životu
Nové technologie, biotechnologie - GMO
- Предыдущая
Учимся с Вини-Пухом (картинки)
Следующая -
20131206_daty_i_chisla_iz_istorii_uspenskogo_rayona

Похожие презентации

Роспись городецкой прялки
Город мастеров
Декоративно-прикладное искусство в середине XIX в. Городецкая роспись
Портфолио. Перминова Надежда Анатольевна
Школьный этап всероссийской олимпиады школьников по искусству (мхк) 2014-2015
Металлическая посуда
Техника штриха
Виды и жанры ИЗО
Удивительный транспорт
Круглыжаночки
Выставочный зал Радуга национальной библиотеки им. С.Г. Чавайна
Рисуем птиц (3 класс)
Введение в науку о культуре. История культурологических учений
Сказания земли Пермской
Натюрморт в графике
Аккультурация
Жанры изобразительного искусства
Горный пейзаж
Праздник к нам приходит. Фото-конкурс Новогоднее настроение
Загадки народов Поволжья
Путешествие по пушкинским местам
120 лет со дня рождения Уолта Диснея
Культура современной России
Живопись первой половины XVIII века
Знатоки искусства. Интеллектуальная игра (7 класс)
Народные художники СССР
Музыкальный фольклор
Сегодня твой день
Вы можете прислать нам Вашу презентацию и мы опубликуем ее на сайте.
Обратная связь
Для правообладателей
Email: Нажмите что бы посмотреть