Ekonomika podniku

Содержание

Слайд 2

Osnova přednášky 1. Organizační záležitosti 2. Úvod do předmětu 3. Majetek podniku

Osnova přednášky

1. Organizační záležitosti
2. Úvod do předmětu
3. Majetek podniku

Слайд 3

Ekonomika podniku – INFO – EEE07E Podniková ekonomika – SYI –

Ekonomika podniku – INFO – EEE07E Podniková ekonomika – SYI – EEE56E

Garant

předmětu: Ing. Ivana Brožová, Ph.D.
katedra ekonomiky, místnost č. E 380
tel.: 22438 2083
brozovai@pef.czu.cz
KH: Pondělí: 13:00 – 14:30
Cvičící: Ing. Karel MALEC, Ph.D.
katedra ekonomiky, místnost č. E 368
tel.: 22438 2081
maleck@pef.czu.cz
Слайд 4

Témata přednášek 1. Předmět ekonomiky podniku, vymezení a klasifikace podniků v

Témata přednášek

1. Předmět ekonomiky podniku, vymezení a klasifikace podniků v ČR.
2. Dlouhodobý

majetek podniku – členění, oceňování, hodnocení vybavenosti podniku majetkem, odepisování.
3. Oběžný majetek podniku – členění, oceňování, celková potřeba oběžného majetku, řízení oběžného majetku.
4. Kapitál podniku – vlastní kapitál (definování, struktura), cizí zdroje (definování, struktura). Minimalizace nákladů na kapitál. Optimální kapitálová struktura.
5. Investice podniku – metody hodnocení efektivnosti, financování investic
6. Náklady, výnosy, hospodářský výsledek podniku.
Слайд 5

Témata přednášek 7. Hospodářský výsledek podniku v různém pojetí (dle účetních

Témata přednášek

7. Hospodářský výsledek podniku v různém pojetí (dle účetních systémů, anglosaské

pojetí, příspěvek na úhradu).
8. Význam hodnocení podniku a podnikatelských aktivit. Metody používané v ekonomických analýzách.
9. Analýza soustav ukazatelů – Pyramidální soustavy ukazatelů.
10. Analýza soustav ukazatelů – Ploché soustavy ukazatelů.
11. Mezipodnikové srovnávání – jednorozměrné a vícerozměrné metody.
12. Finanční analýza podniku – analýza rentability, finanční stability a hospodářské aktivity.
https://moodle.czu.cz/ kód: EPINFO
Слайд 6

Ad 2) Úvod do předmětu Předmět podnikové ekonomiky 1. Zkoumání procesů,

Ad 2) Úvod do předmětu Předmět podnikové ekonomiky

1. Zkoumání procesů, které se

uskutečňují uvnitř podniků.
(transformují se zdroje (inputy) na výrobky a služby (outputy))
  ⇒
zkoumání a vysvětlování působení produkčních zdrojů, jejich
přeměny ve výkony (výrobky a služby)
zjišťování velikosti procesů výroby, jejich výsledků v daném
období a potřeby (spotřeby) vstupů pro jejich dosažení
sledování vývoje a efektivnosti těchto procesů
Přeměnu zdrojů ve výkony sledujeme v naturálních (fyzických)
a peněžních jednotkách (též tzv. hodnotově).
Слайд 7

2. Zkoumání vztahů podniků k jejich okolí při získávání zdrojů a

2.  Zkoumání vztahů podniků k jejich okolí při získávání zdrojů a při

realizaci výsledků podnikových činností.
zkoumání především přímého okolí podniku, které je tvořeno zákazníky, dodavateli a odběrateli, konkurenty, dlužníky a věřiteli, vlastníky
Слайд 8

Definice podniku „Tržní subjekt, zpravidla zakládaný a provozovaný podnikatelem za účelem

Definice podniku  „Tržní subjekt, zpravidla zakládaný a provozovaný podnikatelem za účelem dosahování

zisku, resp. zvýšení hodnoty majetku“. (Synek Miloslav) = Soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. (právní vymezení) „Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu“. (dle evropského práva) „Podnikem je jakákoliv entita bez ohledu na právní status či způsob financování vykonávající ekonomickou aktivitu.“ (dle judikatury ESD)
Слайд 9

Definice podniku „Účelné kombinace materiálních a nemateriálních hodnot, jejímž smyslem je nahospodařit zisk“.

Definice podniku  „Účelné kombinace materiálních a nemateriálních hodnot, jejímž smyslem je nahospodařit

zisk“.
Слайд 10

Základní třídění podniků používaná v hospodářské praxi ČR: Podniky můžeme členit

Základní třídění podniků používaná v hospodářské praxi ČR:

Podniky můžeme členit dle různých

hledisek, např. podle:
právní formy
sektoru národního hospodářství
odvětví
velikosti
typu výroby apod.
Ad1) dle právní formy
podniky fyzických osob
podniky právnických osob
- obchodní korporace
- státní podniky
- nadace, fondy,…..
Слайд 11

Ad2) dle sektoru NH Primární sektor Sekundární sektor Terciální sektor Kvartérní sektor

Ad2) dle sektoru NH
Primární sektor
Sekundární sektor
Terciální sektor
Kvartérní sektor

Слайд 12

Ad3) dle odvětví OKEČ = Odvětvová klasifikace ekonomických činností - do

Ad3) dle odvětví

OKEČ = Odvětvová klasifikace ekonomických činností
- do

r. 2007
- používána pro zařazení ekonomických subjektů do různých odvětví
na základě činnosti, kterou se zabývaly
CZ - NACE = Statistická klasifikace ekonomických činností uspořádaná do skupin s přiřazenými číselnými kódy
- od r. 2008
- vypracována dle mezinárodní statistické klasifikace a je v souladu s
dokumenty EU
- používání NACE je povinné pro všechny členské státy EU
- využití klasifikace: pro statistické účely při sestavování národních
účtů, bilance zahraničního obchodu i pro jiné ekonomické analytické
účely
Слайд 13

Struktura a kódování NACE zdroj: www.czso.cz/Klasifikace, číselníky první úroveň (nejvyšší) =

Struktura a kódování NACE zdroj: www.czso.cz/Klasifikace, číselníky

první úroveň (nejvyšší) = sekce (označena

alfabetickým kódem)
druhá úroveň = oddíly (označena dvojmístným číselným kódem)
třetí úroveň = skupiny (označena trojmístným číselným kódem)
čtvrtá úroveň = třídy (označena čtyřmístným číselným kódem)
Слайд 14

Přehled sekcí v klasifikaci NACE (S) („Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes“ )

Přehled sekcí v klasifikaci NACE (S) („Nomenclature générale des Activités économiques dans

les Communautés Européennes“ )
Слайд 15

Příklad z klasifikace CZ-NACE

Příklad z klasifikace CZ-NACE

Слайд 16

Ad4) dle velikosti rozsahu a činnosti - lze určit různými kvantitativními

Ad4) dle velikosti rozsahu a činnosti

- lze určit různými kvantitativními veličinami

– např. podle velikosti zisku, tržeb, objemu výroby, počtu zaměstnanců apod.
a) klasifikace dle pravidel EU
- kritéria pro zařazení podniku do dané kategorie vyplývají z Nařízení Komise (ES) č. 800/2008
b) klasifikace dle zákona č. 47/2002Sb, o podpoře malého a středního podnikání
Слайд 17

Ad4) dle velikosti rozsahu a činnosti c) Klasifikace podle účetnictví (dle

Ad4) dle velikosti rozsahu a činnosti

c) Klasifikace podle účetnictví (dle novely

zákona o účetnictví) od 1. 1. 2016 na: mikro, malé, střední a velké
Podnik spadá do příslušné kategorie v případě, že:
nepřekročí více než 1 z veličin (mikro, malá, střední účetní jednotka)
* překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené pro střední účetní jednotku
Слайд 18

Ad5) dle typu výroby, tj. zaměření a charakteru činnosti Podniky výrobní

Ad5) dle typu výroby, tj. zaměření a charakteru činnosti
Podniky výrobní
Podniky obchodní
Finanční

instituce
Podniky služeb
Слайд 19

Evidence podniků Všechny podniky vzniklé a působící na území ČR jsou

Evidence podniků

Všechny podniky vzniklé a působící na území ČR jsou evidovány

v Registru ekonomických subjektů (RES).
= veřejný seznam ekonomických subjektů (tj. podniků právnických a fyzických osob a organizačních složek státu, které jsou účetní jednotkou)
Správcem registru je ČSÚ, je přístupný na webu ČSÚ: https://vdb.czso.cz
K 31.12.2015 bylo registrováno
celkem 2 768 953 ekonomických subjektů z toho: 2 087 937 podniků fyzických osob 681 016 podniků právnických osob
RES člení ekonomické subjekty podle různých kritérií
Слайд 20

Слайд 21

Ad 3) Majetek podniku

Ad 3) Majetek podniku

Слайд 22

Osnova 1. Majetek - vymezení - členění (dlouhodobý majetek, oběžná aktiva)

Osnova

1. Majetek - vymezení
- členění (dlouhodobý majetek, oběžná aktiva)
2. Charakteristika dlouhodobého majetku

- hmotný
- nehmotný
- finanční
3. Charakteristika oběžných aktiv
4. Dlouhodobý majetek - způsoby pořízení
- způsoby vyřazení
- způsoby oceňování
- hodnocení vybavenosti podniku majetkem
- faktory ovlivňující velikost majetku podniku a jeho strukturu
- ODEPISOVÁNÍ
Слайд 23

Majetek podniku - vymezení Majetek je to, co člověk nebo instituce

Majetek podniku - vymezení
Majetek je to, co člověk nebo instituce má,

tj. vlastní.
Majetek podniku je souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání.
Majetek je souhrn veškerých statků, se kterými daný majitel (FO nebo PO) může volně nakládat a kterými také ručí za své případné závazky.
U FO se obchodním majetkem rozumí majetek, který mu patří a slouží nebo je určen k jeho podnikání;
u PO se obchodním majetkem rozumí veškerý majetek evidovaný v účetnictví.
Слайд 24

Členění majetku podniku MAJETEK PODNIKU Dlouhodobý majetek Oběžný majetek Dlouhodobý nehmotný

Členění majetku podniku
MAJETEK PODNIKU

Dlouhodobý majetek
Oběžný majetek

Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobý finanční

majetek
Zásoby
Pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
Peněžní prostředky
Слайд 25

Struktura majetku v ROZVAZE AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál

Struktura majetku v ROZVAZE

AKTIVA CELKEM
Pohledávky za upsaný základní kapitál
Dlouhodobý majetek
B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek
B. II. Dlouhodobý hmotný majetek
B. III. Dlouhodobý finanční majetek
C. Oběžná aktiva
C. I. Zásoby
C. II. Pohledávky
C. III. Krátkodobý finanční majetek
C. IV. Peněžní prostředky
D. Časové rozlišení aktiv
Слайд 26

Charakteristika HMOTNÉHO DLOUHODOBÉHO majetku Hmotný dlouhodobý majetek doba používání je delší

Charakteristika HMOTNÉHO DLOUHODOBÉHO majetku

Hmotný dlouhodobý majetek
doba používání je delší než

1 rok a pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč
Příklady:
budovy - stroje
stavby - výrobní linky
pozemky - dopravní prostředky, aj.
Слайд 27

Charakteristika NEHMOTNÉHO DLOUHODOBÉHO majetku Nehmotný dlouhodobý majetek doba používání je delší

Charakteristika NEHMOTNÉHO DLOUHODOBÉHO majetku

Nehmotný dlouhodobý majetek
doba používání je delší než 1

rok a pořizovací cena je vyšší než 60 tis. Kč
Příklady:
software - licence
goodwill - know-how
patenty - aj.
Слайд 28

Charakteristika FINANČNÍHO DLOUHODOBÉHO majetku Jedná se o dlouhodobé cenné papíry, u

Charakteristika FINANČNÍHO DLOUHODOBÉHO majetku

Jedná se o dlouhodobé cenné papíry, u kterých

není stanovena minimální cena, ale dobu použití (držení) mají delší než 1 rok
Příklady:
akcie
obligace
Слайд 29

Charakteristika OBĚŽNÉHO majetku (oběžná aktiva) Jedná se o majetek, jehož doba

Charakteristika OBĚŽNÉHO majetku (oběžná aktiva)

Jedná se o majetek, jehož doba

používání v podniku není delší než 1 rok.
Tento majetek často mění svou podobu.
Jeho pořizovací cena za jednotku je zpravidla menší než 40 tis. Kč.
Je tvořen:
zásobami, pohledávkami, krátkodobým finančním
majetkem, peněžními prostředky
Слайд 30

!!! Pozor !!! V aktivech není zachycen majetek pronajatý nebo půjčený,

!!! Pozor !!!

V aktivech není zachycen majetek pronajatý nebo půjčený,

není zachycen používaný odepsaný majetek a není zachycena peněžní hodnota majetku financovaná z investičních dotací.
To do určité míry ovlivňuje ukazatele efektivnosti počítané z údajů v rozvaze – výkony vznikly za použití majetku vlastního a cizího, ale při výpočtu efektivnosti se porovnávají jen s hodnotou majetku vlastního.
Слайд 31

DLOUHODOBÝ MAJETEK

DLOUHODOBÝ MAJETEK

Слайд 32

Způsoby pořízení dlouhodobého majetku a) nákupem b) vlastní činností c) jinými

Způsoby pořízení dlouhodobého majetku

a) nákupem
b) vlastní činností
c) jinými způsoby:
- darováním;
- přebytek

při inventarizaci;
- vkladem společníka;
- převodem dle platných právních norem.
Jedním ze způsobů pořízení dlouhodobého majetku je i leasing (ale bez vlastnických práv) – finanční, operativní
Слайд 33

Způsoby vyřazení dlouhodobého majetku a) vyřazení po jeho odepsání (oprávky =

Způsoby vyřazení dlouhodobého majetku

a) vyřazení po jeho odepsání (oprávky = pořizovací

cena)
b) vyřazení majetku, který nebyl plně odepsán
c) vyřazení prodejem
d) vyřazení v důsledku poškození
e) přeřazení z podnikání do osobního užívání
f) vyřazení a jeho vklad do jiné společnosti
Слайд 34

Způsoby oceňování dlouhodobého majetku 1) pořizovací cenou (nakupovaný majetek) 2) vlastními

Způsoby oceňování dlouhodobého majetku

1) pořizovací cenou (nakupovaný majetek)
2) vlastními náklady pořízení

(zásoby vytvořené vlastní činností)
3) reprodukční cenou (majetek nabytý bezplatně)
Слайд 35

Hodnocení vybavenosti podniku majetkem hodnotí se vývoj a struktura majetku -

Hodnocení vybavenosti podniku majetkem

hodnotí se vývoj a struktura majetku
-

horizontální analýza (analýza trendů) – sleduje vývoj položek finančních výkazů v čase (po řádcích), tj. změnu určité položky (absolutní změna, % změna, indexem)
- vertikální analýza (procentní rozbor) – slouží k posouzení struktury agregovaného jevu, tj. zjišťuje se procentní podíl jednotlivých položek výkazů na zvoleném základu
2. hodnotí se využití majetku při plnění podnikových cílů
hospodárnost
efektivnost
Слайд 36

Základní myšlenka při hodnocení vybavenosti podniku majetkem a kapitálem podnik by

Základní myšlenka při hodnocení vybavenosti podniku majetkem a kapitálem
podnik by měl

mít jen tolik majetku a kapitálu, kolik potřebuje pro plnění svých cílů;
vztah mezi získanými výsledky a použitým majetkem by měl být optimální;
⇒ Průběžně analyzovat stav a využívání - zajišťovat co nejvyšší využití vlastních kapacit, nadbytečný majetek prodat, účelně využívat pronájem a práce od cizích, „optimalizovat“ ceny pořizovaného dlouhodobého i krátkodobého majetku.
Слайд 37

Faktory ovlivňující velikost majetku podniku a jeho strukturu: předmět činnosti rozsah

Faktory ovlivňující velikost majetku podniku a jeho strukturu:

předmět činnosti
rozsah podnikových výkonů


cena majetku
stupeň využití majetku
Слайд 38

Základní ukazatele hodnotící stupeň využití majetku Rychlost obratu rychlost obratu aktiv

Základní ukazatele hodnotící stupeň využití majetku

Rychlost obratu
  rychlost obratu aktiv

= tržby / ∑ aktiv
nebo … výnosy / ∑aktiv
  rychlost obratu zásob = tržby / zásoby
rychlost obratu pohledávek = tržby / pohledávky
Doba obratu
doba obratu aktiv = (∑aktiv / tržby) x 365
(místo „tržby“ lze použít také výnosy)
doba obratu zásob = (zásoby / tržby) x 365 doba obratu pohled.= (pohledávky / tržby) x 365
Слайд 39

Podíl dlouhodobých aktiv a rychlost obratu aktiv (www.mpo.cz – FA podnikové

Podíl dlouhodobých aktiv a rychlost obratu aktiv (www.mpo.cz – FA podnikové

sféry průmyslu a obchodu, údaje za rok 2016)
Слайд 40

Dlouhodobý majetek - ODEPISOVÁNÍ dlouhodobý majetek je majetek dlouhodobé povahy, působí

Dlouhodobý majetek - ODEPISOVÁNÍ

dlouhodobý majetek je majetek dlouhodobé povahy, působí ve

více provozních cyklech a během svého používání se postupně opotřebovává (opotřebení – morální, fyzické)
k vyjádření opotřebení slouží odpisy
odepisováním se postupně přenáší vstupní cena dlouhodobého majetku do nákladů firmy
odepisuje se většina hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku (finanční se neodepisuje)
Слайд 41

Dlouhodobý majetek - ODEPISOVÁNÍ účetní jednotka rozhoduje o tom, který majetek

Dlouhodobý majetek - ODEPISOVÁNÍ

účetní jednotka rozhoduje o tom, který majetek bude

odepisován a jakou metodou
daňové odpisy – Zákon č. 586/1992 Sb. o
daních z příjmu
účetní odpisy - Zákon č. 563/1991 Sb. o
účetnictví
Слайд 42

Daňové odpisy zákon stanoví maximální možnou výši odpisů, kterou si může

Daňové odpisy

zákon stanoví maximální možnou výši odpisů, kterou si může účetní

jednotka uplatnit do daňových nákladů
2 způsoby daňového odpisování:
rovnoměrné (lineární)
zrychlené (degresivní)
Слайд 43

Daňové odepisování

Daňové odepisování

 

Слайд 44

Podmínky stanovení výše odpisů při rovnoměrném odepisování v ČR

Podmínky stanovení výše odpisů při rovnoměrném odepisování v ČR

Слайд 45

Daňové odepisování

Daňové odepisování

 

Слайд 46

Podmínky stanovení výše odpisů při zrychleném odepisování v ČR

Podmínky stanovení výše odpisů při zrychleném odepisování v ČR

Слайд 47

Příklady třídění dlouhodobého majetku do odpisových skupin

Příklady třídění dlouhodobého majetku do odpisových skupin

Слайд 48

Účetní odpisy Stanoví si je účetní jednotka sama tak, aby objektivně

Účetní odpisy

Stanoví si je účetní jednotka sama tak, aby objektivně vystihla

míru opotřebení hmotného a nehmotného majetku
Funkce účetních odpisů:
nákladová → „daňový štít“
zdrojová
oceňovací
2 způsoby odpisování:
z hlediska času
z hlediska výkonu
Слайд 49

2. přednáška

2. přednáška

Слайд 50

OBĚŽNÝ MAJETEK PODNIKU

OBĚŽNÝ MAJETEK PODNIKU

Слайд 51

Osnova přednášky Vymezení OA a) z hlediska časového b) z hlediska

Osnova přednášky

Vymezení OA
a) z hlediska časového
b) z hlediska funkcí
c) normativní

vymezení
2. Způsoby pořízení OA
3. Oceňování OA
4. Management OA
4. 1. management zásob
4. 2. management pohledávek
4. 3. management peněžních prostředků
Слайд 52

Ad 1a) Vymezení OA z hlediska časového majetek podniku, který má

Ad 1a) Vymezení OA z hlediska časového

majetek podniku, který má krátkou

dobu použití (zpravidla do 1 roku; v praxi existují ale i výjimky)
neustále mění svou podobu ⇒ tj. obíhá
Schéma 1: Koloběh oběžného majetku

Peníze

Materiál

Nedokončená výroba

Výrobky

Pohledávky

Peníze

Слайд 53

Ad 1b) Vymezení OA z hlediska funkcí, které plní Vnitřní funkce

Ad 1b) Vymezení OA z hlediska funkcí, které plní

Vnitřní funkce
Likvidní

funkce
Rezervní funkce
Záruční funkce
Vnější funkce
Слайд 54

Ad 1c) Normativní vymezení OA Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peněžní prostředky

Ad 1c) Normativní vymezení OA

Zásoby
Pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
Peněžní

prostředky
Слайд 55

Ad 2) Způsoby pořízení oběžného majetku a) nákupem b) vlastní činností

Ad 2) Způsoby pořízení oběžného majetku

a) nákupem
b) vlastní činností
c) jinými způsoby
-

darováním
- zjištěním jako přebytek při inventarizaci
- jako použitelný odpad při likvidaci dlouhodobého majetku
- jako nepeněžitý vklad společníka
- převodem dle platných právních norem
Слайд 56

Ad 3) Oceňování oběžného majetku: a) zásob b) pohledávek c) finančního

Ad 3) Oceňování oběžného majetku:

a) zásob
b) pohledávek
c) finančního majetku
Ad a) oceňování

zásob
nakupované zásoby materiálu a zboží – ocenění pořizovací cenou
zásoby vytvořené vlastní činností (nedokončená výroba, polotovary a výrobky) – ocenění výrobními náklady
zásoby získané bezúplatně či jinými způsoby – ocenění reprodukční pořizovací cenou
Слайд 57

Ad b) oceňování pohledávek Pohledávku lze charakterizovat jako právo FO nebo

Ad b) oceňování pohledávek

Pohledávku lze charakterizovat jako právo FO nebo PO

(věřitele) požadovat na druhé osobě (dlužníkovi) plnění vzniklé z určitého závazku.
při vzniku pohledávky – se oceňují jmenovitou hodnotou
při nabytí za úplatu nebo vkladem – ocenění pořizovací cenou
Ad c) oceňování finančního majetku
- Finanční majetek musí vést účetní jednotka v české měně. U položek vyjádřených v cizí měně musí provést přecenění na české koruny.
- Peněžní prostředky, ceniny i účty v bankách se oceňují nominálními hodnotami.
Слайд 58

Ad 4) Management OA

Ad 4) Management OA

 

Слайд 59

PŘ: Výpočet obratového cyklu peněz Firma hodlá vyrábět nový výrobek v

PŘ: Výpočet obratového cyklu peněz Firma hodlá vyrábět nový výrobek v objemu

30ks/den o nákladech 2 000Kč/ks. Předpokládané tržby činí 27 mil. Kč/rok, průměrná zásoba byla vypočítána ve výši 4,5 mil. Kč, průměrná výše pohledávek 1,5 mil. Kč, úhradu dodavatelských faktur provádí firma v průměru za 15 dnů. Určete obratový cyklus.
Слайд 60

Schéma 2: Obratový cyklus peněz Nákup Prodej zásob výrobků Doba obratu

Schéma 2: Obratový cyklus peněz

Nákup Prodej
zásob výrobků
Doba obratu zásob (60

dnů) Doba inkasa pohledávek (20 dnů)
Doba odkladu plateb (15 dnů) D o b a o b r a t u p e n ě z (65 dnů)
Platba Inkaso
dodavatelům tržeb
Слайд 61

Řešení:

Řešení:

 

Слайд 62

OCP odpovídá na otázku, kolik a na jak dlouho je třeba

OCP odpovídá na otázku, kolik a na jak dlouho je třeba

investovat do výroby, aby bylo možné realizovat zakázku. Bude-li tento problém řešen na úrovni celého podniku, mluvíme o řízení pracovního kapitálu podniku

2 varianty pojmu:
pracovní kapitál
čistý pracovní kapitál:
1) manažerský pohled: oběžná aktiva – krátkodobé závazky
2) vlastnický pohled: dlouhodobý kapitál – dlouhodobý majetek

Слайд 63

Schéma tvorby ČPK z pohledu a) manažera b) investora a) b)

Schéma tvorby ČPK z pohledu a) manažera b) investora

a) b)
A

Rozvaha P A Rozvaha P
VK VK
SA Dl. SA
CKdl zdroje CKdl
ČPK ČPK
Kr.
OA CKkr zdroje OA CKkr
Слайд 64

PŘ: Výpočet ČPK Tabulka 1: Rozvaha subjektu X

PŘ: Výpočet ČPK Tabulka 1: Rozvaha subjektu X

Слайд 65

Řešení: Období 1: 1) OA – kr. závazky = 400 –

Řešení:

Období 1: 1) OA – kr. závazky = 400 – 150

= 250 tis. Kč
2) fix. P – fix. A = 500 – 250 = 250 tis. Kč
Období 2: 1) OA – kr. závazky = 560 – (50 + 44) = 466 tis. Kč
2) fix. P – fix. A = (749 + 100) – 383 = 466 tis. Kč
Слайд 66

4. 1. Management zásob cílem je udržet takovou strukturu a velikost

4. 1. Management zásob

cílem je udržet takovou strukturu a velikost

zásob, aby odpovídala potřebám podniku a současně respektovala kritéria ekonomické efektivnosti
strategické řízení zásob
operativní řízení zásob
Významným nástrojem řízení zásob jsou metody pro stanovení potřeby zásob, které umožňují určit účelnou, optimální výši potřebných zásob (např. metoda dvou zásobníků, metoda ABC, metoda Just-In-Time).
Volba metody závisí na konkrétních podmínkách a charakteru výroby
daného určitého podniku.
Слайд 67

Členění zásob podle funkcí: běžná – kryje potřebu mezi dvěma dodávkami;

Členění zásob

podle funkcí:
běžná – kryje potřebu mezi dvěma dodávkami; její

výše kolísá od maximální po minimální
sezonní – zabezpečuje očekávané výkyvy poptávky v určitém období roku
pojistná – slouží k zabezpečení neočekávaných událostí
technologická – je vytvářena z titulu potřeby dodržení technologického postupu výroby daného produktu
2. podle velikosti:
minimální – minimální zásoba před další dodávkou materiálu, zboží …
maximální – součet pojistné a běžné zásoby
průměrná – obvykle polovina maximální
Слайд 68

4. 2. Management pohledávek - Pohledávky představují nároky podniků vůči jiným

4. 2. Management pohledávek

- Pohledávky představují nároky podniků vůči jiným subjektům

na příjem peněžních prostředků.
Jde o aktiva podniku, která tvoří součást oběžného majetku.
pohledávky vznikají:
z obchodních styků
z ostatních důvodů
Řízením pohledávek rozumíme činnost podniků směřující k optimálnímu usměrňování jejich pohledávek.
Jedním z vhodných nástrojů, kterými lze motivovat odběratele k včasnému zaplacení, je poskytnutí tzv. skonta – tj. na faktuře je uvedena platební podmínka např.: 5/10, netto 70. Znamená to, že odběratel má právo na skonto ve výši 5% z celkové ceny uvedené na faktuře, pokud ji zaplatí do 10 dnů od vystavení. Pokud neuhradí do 10 dnů, bude platit plnou cenu (netto) do 70 dnů.
Předmětem řízení je: objem pohledávek a jejich vývoj, struktura pohledávek, jejich výnosnost, doba jejich splatnosti, likvidnost apod.
Слайд 69

4. 3. Management peněžních prostředků pojistka pro krytí nenadálých výdajů a

4. 3. Management peněžních prostředků

pojistka pro krytí nenadálých výdajů a i

pro hrazení běžných závazků v případě, že selže tok očekávaných příjmů
peníze v pokladně, peníze na běžném účtu
Слайд 70

3. přednáška

3. přednáška

Слайд 71

Kapitál podniku

Kapitál podniku

Слайд 72

Osnova přednášky Kapitál – definování, struktura Vlastní kapitál – definování, struktura

Osnova přednášky

Kapitál – definování, struktura
Vlastní kapitál – definování, struktura
Cizí kapitál –

definování, struktura, důvody pro jeho použití
Faktory ovlivňující poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů
Minimalizace nákladů na kapitál
- náklady na cizí kapitál
- náklady na vlastní kapitál (+ WACC)
5. Optimální kapitálová struktura
Слайд 73

KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Struktura zdrojů, z nichž vznikl majetek podniku Vlastní

KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU

Struktura zdrojů, z nichž vznikl majetek podniku
Vlastní kapitál vložili

majitelé a je nositelem rizika
Cizí kapitál vložili věřitelé
Слайд 74

STRUKTURA KAPITÁLU V ROZVAZE PASIVA CELKEM A. VLASTNÍ KAPITÁL A. I.

STRUKTURA KAPITÁLU V ROZVAZE PASIVA CELKEM

A. VLASTNÍ KAPITÁL
A. I. Základní kapitál
A. II.

Ážio a kapitálové fondy
A. III. Fondy ze zisku
A. IV. Výsledek hospodaření minulých let
A. V. Výsledek hospodaření běžného účetního období
B. + C. CIZÍ ZDROJE
B. Rezervy
C. Závazky
C. I. Dlouhodobé závazky
C. II. Krátkodobé závazky
C. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIV
Слайд 75

Vlastní kapitál patří majiteli (majitelům, vlastníkům, společníkům) může být vytvořen při

Vlastní kapitál

patří majiteli (majitelům, vlastníkům, společníkům)
může být vytvořen při založení podniku

a i v průběhu podnikatelské činnosti
je nositelem podnikatelského rizika
Слайд 76

Vlastní kapitál – je tvořen: základní kapitál – souhrn peněžních i

Vlastní kapitál – je tvořen:

základní kapitál – souhrn peněžních i nepeněžních

vkladů společníků do podniku
ážio a kapitálové fondy
fondy ze zisku - tvořeny za účelem krytí budoucích potřeb
VH minulých let – tvořen nerozděleným ziskem minulých let
VH běžného účetního období
Слайд 77

CIZÍ ZDROJE dluhy a závazky podniku, které musí být v určené

CIZÍ ZDROJE

dluhy a závazky podniku, které musí být v určené době

splaceny
podle doby splatnosti se dělí na krátkodobý cizí kapitál a dlouhodobý cizí kapitál
cenou za používání cizího kapitálu je úrok
Слайд 78

Krátkodobé cizí zdroje zahrnují: krátkodobé závazky k úvěrovým institucím krátkodobé závazky

Krátkodobé cizí zdroje zahrnují:

krátkodobé závazky k úvěrovým institucím
krátkodobé závazky z obchodních

vztahů
krátkodobé závazky k zaměstnancům
krátkodobé závazky vůči státu
krátkodobé závazky ze sociálního a zdravotního pojištění
krátkodobé závazky ke společníkům, …
Слайд 79

Dlouhodobé cizí zdroje zahrnují: dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím dlouhodobé závazky z obchodních vztahů rezervy, …

Dlouhodobé cizí zdroje zahrnují:

dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím
dlouhodobé závazky z obchodních

vztahů
rezervy, …
Слайд 80

Důvody pro použití cizího kapitálu: nedostatek vlastního kapitálu při vzniku podniku

Důvody pro použití cizího kapitálu:

nedostatek vlastního kapitálu při vzniku podniku
přechodný nedostatek

při dalším rozvoji podniku
pro zvýšení efektivnosti vlastního kapitálu prostřednictvím finanční páky
Слайд 81

Faktory ovlivňující poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů odvětví podnikání struktura

Faktory ovlivňující poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů

odvětví podnikání
struktura aktiv
subjektivní postoj

manažerů k riziku
výnosnost podniku a stabilita tržeb a zisku
dostupnost úvěrů a dalších cizích zdrojů
Слайд 82

MINIMALIZACE NÁKLADŮ NA KAPITÁL Náklady na cizí kapitál cenou za používání

MINIMALIZACE NÁKLADŮ NA KAPITÁL

Náklady na cizí kapitál
cenou za používání cizího kapitálu

je úrok
úrok roste s rostoucím rizikem věřitele
věřitel vnímá jako větší riziko:
méně výkonnou firmu s nejasnou budoucností
již zadluženou firmu
půjčku s delší dobou splatnosti
- skutečné úrokové náklady se snižují působením tzv. daňového štítu
Слайд 83

PŘ: Srovnání VH v závislosti na úrokových platbách

PŘ: Srovnání VH v závislosti na úrokových platbách

Слайд 84

PŘ: Vyhodnocení úroky z dluhu jsou 20 tis. Kč, ale rozdíl

PŘ: Vyhodnocení

úroky z dluhu jsou 20 tis. Kč, ale rozdíl ve

VH je jen 16 tis. Kč, což jsou skutečné náklady na kapitál
skutečné náklady v případě působení daňového štítu spočítáme:
odváděné úrokové náklady x (1 – sazba daně z příjmu)
= 20 tis. x (1 – 0,19) = 16 tis. Kč
skutečnou úrokovou míru, kterou platíme za použití cizího kapitálu spočítáme:
úroková míra určená věřitelem x (1 – sazba daně z příjmu)
= 0,1 x (1 – 0,19) = 0,081 → 8,1%
Слайд 85

→ Daňový štít působí na úrokové náklady z cizího kapitálu v

→ Daňový štít působí na úrokové náklady z cizího kapitálu v

plné výši pouze tehdy, je-li EBIT (hospodářský výsledek před úroky a zdaněním) aspoň stejně velký jako nákladové úroky. Je-li menší nebo dokonce záporný, působí daňový štít v daném roce omezeně nebo vůbec.
Слайд 86

MINIMALIZACE NÁKLADŮ NA KAPITÁL b) Náklady na vlastní kapitál nákladem vlastního

MINIMALIZACE NÁKLADŮ NA KAPITÁL

b) Náklady na vlastní kapitál
nákladem vlastního kapitálu je

požadovaná (očekávaná) výnosnost vlastníka
očekávaná výnosnost vlastního kapitálu závisí nejvíce na: odvětví podnikání, postavení firmy v tomto odvětví a na trhu, ve kterém působí
cena vlastního kapitálu je obvykle vyšší než cena kapitálu cizího
Слайд 87

Vážené průměrné náklady na kapitál WACC – Weight Average Cost of

Vážené průměrné náklady na kapitál WACC – Weight Average Cost of Capital

počítají

se za účelem optimalizace nákladů na vlastní kapitál
vyjadřují, kolik % ze zpoplatněného (úročeného) podnikem využívaného kapitálu stojí podnik právě užívání kapitálu
WACC = rd . (1 – t) . D/C + re . E/C
rd – úroková míra placená z cizího kapitálu
t – sazba daně z příjmu
D – úročený cizí kapitál
re – požadovaná výnosnost vl.K (v %)
E – vlastní kapitál
C – celkový zpoplatněný kapitál; musí platit C = D + E
Слайд 88

PŘ: Výpočet WACC Jaké jsou náklady kapitálu subjektu XY v 1.

PŘ: Výpočet WACC

Jaké jsou náklady kapitálu subjektu XY v 1. a

2. roce podnikání?
Banka požaduje za zapůjčení kapitálu 10%, sazba daně z příjmu je 19%. Subjekt požaduje minimální výnosnost vlastního kapitálu 12%.
Слайд 89

Příklad: řešení Náklady na kapitál v 1. roce: WACC = 0,1

Příklad: řešení

Náklady na kapitál v 1. roce:
WACC = 0,1 . (1

– 0,19) . 200/(200 + 500) + 0,12 . 500/(200 + 500) = 0,1089 ⇒ 10,89%
Náklady na kapitál ve 2. roce:
WACC = 0,1 . (1 – 0,19) . 100/(100 + 749) + 0,12 . 749/(100 + 749) = 0,1154 ⇒ 11,54%
V 1. roce stojí subjekt využívání kapitálu 11% z něj, tj. 76 tis. Kč (700 tis. x 0,1089), ve 2. roce již 11,54%, tj. 98 tis. Kč (849 tis. x 0,1154).
Слайд 90

Stavebnicový model stanovení WACC WACC = rf + rLA + rPS

Stavebnicový model stanovení WACC

WACC = rf + rLA + rPS +

rFS
rf – bezriziková výnosová míra
rLA – přirážka za malou velikost firmy
rPS – přirážka za možnou nižší podnikatelskou stabilitu
rFS – přirážka za možnou nižší finanční stabilitu
Слайд 91

Shrnutí Snahou vlastníka by měla být volba takové kapitálové struktury, aby

Shrnutí

Snahou vlastníka by měla být volba takové kapitálové struktury, aby byly

celkové vážené náklady na kapitál WACC minimální.
Velikost WACC závisí na:
nákladech na jednotlivé složky kapitálu:
- nákladem vl. K je požadovaná výnosnost vlastníka
- nákladem ci. K je úrok požadovaný věřitelem
kapitálové struktuře;
míře zdanění, která zlevňuje úroky.
Слайд 92

Optimální kapitálová struktura má-li podnik kapitálu více a kryje krátkodobý majetek

Optimální kapitálová struktura

má-li podnik kapitálu více a kryje krátkodobý majetek dlouhodobým

kapitálem – podnik je překapitalizován
má-li podnik kapitálu méně a na krytí dlouhodobého majetku používá krátkodobý cizí kapitál – podnik je podkapitalizován
⇒ porušeno ZLATÉ BILANČNÍ PRAVIDLO
za optimální kapitálovou strukturu považujeme takové složení dlouhodobého kapitálu podniku, při kterém je dosaženo minimálních průměrných nákladů kapitálu. Takové složení kapitálu maximalizuje tržní hodnotu firmy.
Слайд 93

4. přednáška

4. přednáška

Слайд 94

Investice podniku

Investice podniku

Слайд 95

Osnova přednášky Vymezení investice Charakteristické znaky investiční činnosti Členění investic 4.

Osnova přednášky

Vymezení investice
Charakteristické znaky investiční činnosti
Členění investic
4. Zdroje financování investic
Hodnocení ekonomické

efektivnosti investic
- Statické metody
- Dynamické metody
Слайд 96

1. VYMEZENÍ INVESTICE a) z pohledu makroekonomiky „Část příjmu (důchodu), která

1. VYMEZENÍ INVESTICE

a) z pohledu makroekonomiky
„Část příjmu (důchodu), která je vložena

do kapitálu. Tedy do dlouhodobých statků, které nepřinášejí okamžitý prospěch, ale umožní zvýšení statků v budoucnosti. Ekonomický subjekt (stát, podnik, jednotlivec) tak odloží část své současné spotřeby (úspor) za účelem získání budoucího užitku“.
b) z pohledu podniku
„Rozsáhlejší jednorázově nebo krátkodobě vynaložené zdroje či peněžní výdaje (kapitálové výdaje), u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí výnosy či peněžní příjmy během delšího časového období přesahujícího jeden rok.“
c) ve finanční teorii
„Vynaložení zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím období.“
Слайд 97

2. CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY INVESTIČNÍ ČINNOSTI vysoká kapitálová náročnost dlouhodobý dopad relativní

2. CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY INVESTIČNÍ ČINNOSTI

vysoká kapitálová náročnost
dlouhodobý dopad
relativní nevratnost rozhodnutí


časový faktor
nejistota a riziko
Слайд 98

3. Členění investic podle podoby kapitálové finanční b) z hlediska účetnictví

3. Členění investic

podle podoby
kapitálové
finanční
b) z hlediska účetnictví
hmotné
nehmotné
finanční
c) z hlediska přínosu
regulatorní
obnovovací
rozvojové

Слайд 99

4. Zdroje financování investic a) z hlediska místa - interní -

4. Zdroje financování investic

a) z hlediska místa - interní
- externí
b) z hlediska

vlastnictví - vlastní kapitál
- cizí zdroje
c) dle doby splatnosti použitého kapitálu - dlouhodobý kapitál
- krátkodobý kapitál
Слайд 100

Ad a) INTERNÍ ZDROJE EXTERNÍ ZDROJE - nerozdělený zisk - dlouhodobé

Ad a)

INTERNÍ ZDROJE EXTERNÍ ZDROJE
- nerozdělený zisk - dlouhodobé úvěry finančních institucí
odpisy -

dlouhodobé úvěry dodavatelské
dlouhodobé finanční rezervy - finanční leasing
- dotace
Слайд 101

5. hodnocení ekonomické efektivnosti investic zahrnuje obvykle 3 kroky: stanovení celkových

5. hodnocení ekonomické efektivnosti investic

zahrnuje obvykle 3 kroky:
stanovení celkových INV nákladů,

resp. výdajů
2) určení způsobů financování a struktury zdrojů financování
3) zpracování bilance N a V nebo PŘ a VÝ během životnosti investice
Слайд 102

Metody hodnocení investic Statické Dynamické

Metody hodnocení investic

Statické
Dynamické

Слайд 103

Statické metody 1. Celkový příjem z investice:

Statické metody
1. Celkový příjem z investice:

Слайд 104

Statické metody 2. Čistý celkový příjem z investice:

Statické metody

2. Čistý celkový příjem z investice:

Слайд 105

Statické metody 3. Průměrné roční cash flow:

Statické metody

3. Průměrné roční cash flow:

Слайд 106

Statické metody

Statické metody

 

Слайд 107

Statické metody

Statické metody

 

Слайд 108

PŘ 1a): Plánované CF subjektu A související s koupí a provozem

PŘ 1a): Plánované CF subjektu A související s koupí a provozem

kopírovacího stroje:

Vypočítejte:
Celkový příjem z investice
Čistý celkový příjem z investice
Průměrné roční cash flow
Průměrnou roční návratnost
Průměrnou dobu návratnosti investice

Слайд 109

PŘ: Výsledky CP = 895 tis. Kč NCP = 485 tis.

PŘ: Výsledky

CP = 895 tis. Kč
NCP = 485 tis. Kč
φCF =

149 tis. Kč
φr = 36,4%
φdoba návratnosti = 2,75 let
Слайд 110

Dynamické metody 1. Metoda čisté současné hodnoty (Net Present Value, NPV)

Dynamické metody

1. Metoda čisté současné hodnoty (Net Present Value, NPV)

Слайд 111

PŘ 1b): Plánované CF (v tis. Kč) subjektu A související s

PŘ 1b): Plánované CF (v tis. Kč) subjektu A související s

investicemi:

Kromě údajů o CF v tabulce budete pro výpočet potřebovat ještě WACC – viz 3. přednáška.
Pro připomenutí: subjekt A má 749 tis. vl.K (požaduje výnosnost 12%), úvěr 100 tis. Kč (za 10%) a daň z příjmu je 19%.

Úkol: Porovnejte obě investice pomocí NPV

Слайд 112

Příklad: řešení

Příklad: řešení

 

Слайд 113

Dynamické metody 2. Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return, IRR)

Dynamické metody

2. Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return, IRR)

Слайд 114

PŘ 1c): Subjekt bude obě investice posuzovat také prostřednictvím IRR: IRRstroj

PŘ 1c): Subjekt bude obě investice posuzovat také prostřednictvím IRR:

IRRstroj 1

= ?
IRRstroj 2 = ?
Слайд 115

Příklad: řešení Podle NPV jsou obě investice přijatelné, z toho lze

Příklad: řešení

Podle NPV jsou obě investice přijatelné, z toho lze odvodit,

že i IRR bude > WACC (tj. 11,54%)
K výpočtu IRR je použita fce MÍRA.VÝNOSNOSTI z MS Excel
IRRstroj 1 = 18,6%
IRRstroj 2 = 20,4%
Zatímco u NPV vyšel lépe stroj1, prostřednictvím IRR je to stroj2 (má vyšší procentní výnosnost vzhledem k investovanému kapitálu).
Слайд 116

Dynamické metody 3. Index ziskovosti (Profitability Index, PI)

Dynamické metody

3. Index ziskovosti (Profitability Index, PI)

Слайд 117

PŘ 1d): Výpočet PI subjektu pro obě investice: PIstroj 1 = ? PIstroj 2 = ?

PŘ 1d): Výpočet PI subjektu pro obě investice:

PIstroj 1 = ?
PIstroj

2 = ?
Слайд 118

Příklad: řešení

Příklad: řešení

 

Слайд 119

Dynamické metody 4. Doba návratnosti, splacení(Payback Period, PP) = takové období

Dynamické metody

4. Doba návratnosti, splacení(Payback Period, PP)
= takové období (počet let),

za které tok CF přinese hodnotu rovnající se počátečním kapitálovým výdajům na investici
výpočet je podobný výpočtu ve statické metodě, ale postupně načítaná CF budou v současných hodnotách, tj. diskontovaná
za lepší je považována ta investice, která uhradí své výdaje hotovostními toky co nejdříve
Слайд 120

PŘ 1e): Výpočet doby návratnosti z diskontovaných CF pro obě investice:

PŘ 1e): Výpočet doby návratnosti z diskontovaných CF pro obě investice:

Tab.:

Výpočet doby návratnosti z diskontovaných toků pro investici 1 (v tis. Kč)
Слайд 121

PŘ 1e): Výpočet doby návratnosti z diskontovaných CF pro obě investice:

PŘ 1e): Výpočet doby návratnosti z diskontovaných CF pro obě investice:

Tab.:

Výpočet doby návratnosti z diskontovaných toků pro investici 2 (v tis. Kč)
Слайд 122

Tab.: Vyhodnocení obou investic prostřednictvím dynamických metod

Tab.: Vyhodnocení obou investic prostřednictvím dynamických metod

Слайд 123

5. přednáška

5. přednáška

Слайд 124

Náklady, výnosy, hospodářský výsledek podniku

Náklady, výnosy, hospodářský výsledek podniku

Слайд 125

Osnova přednášky Náklady - vymezení a význam jejich sledování - kategorizace

Osnova přednášky

Náklady
- vymezení a význam jejich sledování
- kategorizace nákladů dle různých

hledisek
- náklad versus výdaj
2. Výnosy
- vymezení
- členění
- výnos versus příjem
3. Hospodářský výsledek podniku
- vymezení
- funkce
- zisk v teoretickém pojetí; zisk v praktickém pojetí
Слайд 126

1. Náklady – vymezení a význam jejich sledování Náklady představují obecně

1. Náklady – vymezení a význam jejich sledování

Náklady představují obecně spotřebu

vstupů, a to jak externího, tak interního charakteru
Význam jejich sledování:
formou různých ukazatelů vyjadřují nákladovost
jejich sledování je základem pro stanovení nákladové ceny
stanovení výše nákladových cen má bezprostřední vztah k tvorbě zisku
náklady pomáhají odhalit rezervy v hospodaření
jsou součástí mnoha ukazatelů k hodnocení efektivnosti
Слайд 127

Náklady – jejich kategorizace podle původu vzniku podle oblasti vzniku z

Náklady – jejich kategorizace

podle původu vzniku
podle oblasti vzniku
z hlediska manažerského účetnictví
podle

vztahu k objemu produkce
podle kalkulovatelnosti
účelové členění
podle reálnosti
podle časového hlediska
podle komplexnosti
podle operativnosti
…………..
Слайд 128

Ad 1) členění nákladů podle původu vzniku externí interní

Ad 1) členění nákladů podle původu vzniku

externí
interní

Слайд 129

Ad 2) členění nákladů podle oblasti vzniku provozní finanční

Ad 2) členění nákladů podle oblasti vzniku

provozní
finanční

Слайд 130

Ad 3) členění nákladů z hlediska manažerského účetnictví explicitní implicitní

Ad 3) členění nákladů z hlediska manažerského účetnictví

explicitní
implicitní

Слайд 131

Ad 4) členění nákladů podle vztahu k objemu produkce variabilní fixní

Ad 4) členění nákladů podle vztahu k objemu produkce

variabilní
fixní

Слайд 132

Ad 5) členění nákladů podle kalkulovatelnosti přímé nepřímé

Ad 5) členění nákladů podle kalkulovatelnosti

přímé
nepřímé

Слайд 133

Ad 6) účelové členění nákladů např.: náklady na výrobu; náklady na

Ad 6) účelové členění nákladů

např.:
náklady na výrobu; náklady na odbyt; náklady

správní
náklady provozní; náklady neprovozní
náklady na hlavní činnost; náklady na pomocnou výrobu; náklady na výzkum a vývoj
Слайд 134

Ad 7) členění nákladů podle reálnosti reálné účetní

Ad 7) členění nákladů podle reálnosti

reálné
účetní

Слайд 135

Ad 8) členění podle časového hlediska náklady předběžné náklady výsledné náklady

Ad 8) členění podle časového hlediska

náklady předběžné
náklady výsledné
náklady minulého roku
náklady běžného

roku
náklady příštího období
Слайд 136

Ad 9) členění nákladů podle komplexnosti náklady vlastní náklady celkové

Ad 9) členění nákladů podle komplexnosti

náklady vlastní
náklady celkové

Слайд 137

Ad 10) členění nákladů podle operativnosti operativní neoperativní

Ad 10) členění nákladů podle operativnosti

operativní
neoperativní

Слайд 138

náklad versus výdaj Náklady – peněžní vyjádření spotřeby podniku – bez

náklad versus výdaj

Náklady – peněžní vyjádření spotřeby podniku – bez závislosti

na tom, zda byla provedena peněžní transakce
Výdaje – úbytek peněžních prostředků
Слайд 139

2. Výnosy – vymezení, členění Výnosy – částky, které podnik získá

2. Výnosy – vymezení, členění

Výnosy – částky, které podnik získá z

veškerých svých činností za určité období bez ohledu na to, zda došlo k jejich inkasu.
Výnosy podniku tvoří:
provozní výnosy
finanční výnosy
Слайд 140

VÝNOS versus PŘÍJEM VÝNOSY – peněžní vyjádření výsledků hospodaření podniku –

VÝNOS versus PŘÍJEM

VÝNOSY – peněžní vyjádření výsledků hospodaření podniku – bez

závislosti na tom, zda byla provedena peněžní transakce
PŘÍJMY – reálné peníze, které přicházejí do podniku nezávisle na původu
Слайд 141

3. Hospodářský výsledek podniku zisk je velmi složitá kategorie Frank Knihgt

3. Hospodářský výsledek podniku

zisk je velmi složitá kategorie
Frank Knihgt napsal.: …….“snad

žádná kategorie ani pojem není v ekonomických diskusích užíván s tak matoucí rozmanitostí významu jako je zisk“……
zisk plní důležité funkce:
- je kritériem pro rozhodování
- je zdrojem akumulace
- je základem rozdělování důchodů
- je základním motivem podnikání
Слайд 142

ZISK v teoretickém pojetí ZISK je důsledkem nejistoty (Paul Heyne) ZISK

ZISK v teoretickém pojetí

ZISK je důsledkem nejistoty (Paul Heyne)
ZISK je výsledkem

předvídání budoucnosti (Paul Heyne)
ZISK nelze definovat jedním způsobem, protože nezáleží na tom, jak je zachován původní kapitál (Hicks)
ZISK ve vztahu k „zámožnosti“: Zisk je částka, kterou lze na konci období spotřebovat a přitom zůstat zámožný jako na začátku….
ZISK ve vztahu ke schopnosti spotřeby: Zisk je částka, kterou lze spotřebovat v očekávání, že tutéž částku budeme moci spotřebovávat i nadále.
ZISK ve vztahu k přidané společensky užitné hodnotě: Zisk je v ceně zboží upravené o prospěšnost (prospěšnost přitom nelze kvantifikovat).
ZISK vzniká po úhradě předcházející výdělečné činnosti (eventuálně po úhradě dividend).
ZISK je to, co je nad udržením likvidní hodnoty aktiv.
Слайд 143

ZISK v praktickém pojetí výpočty se liší v závislosti na metodice

ZISK v praktickém pojetí

výpočty se liší v závislosti na metodice jeho

výpočtu ⇒
variantnost zisků:
Zisk (HV) podle našich účetních systémů
HV – anglosaské pojetí
HV – „Příspěvek na úhradu“
Слайд 144

6. přednáška

6. přednáška

Слайд 145

Osnova přednášky Hospodářský výsledek podniku – v různém pojetí: a) Zisk

Osnova přednášky

Hospodářský výsledek podniku – v různém pojetí:
a) Zisk (HV) podle

našich účetních systémů
b) HV – anglosaské pojetí
c) HV – „Příspěvek na úhradu“
Слайд 146

Ad a) HV - podle našich účetních systémů Výkaz zisku a

Ad a) HV - podle našich účetních systémů

Výkaz zisku a ztráty

– poskytuje informace o tvorbě HV podniku
HV = výnosy - náklady výnosy > náklady ⇒ zisk
výnosy < náklady ⇒ ztráta
V, N i HV se sledují za oblast:
- provozní
- finanční
Слайд 147

∑ provozních výnosů - ∑ provozních nákladů = provozní VH ∑

∑ provozních výnosů - ∑ provozních nákladů = provozní VH
∑ finančních

výnosů - ∑ finančních nákladů = finanční VH
provozní VH + finanční VH = VH před zdaněním
VH před zdaněním - daň z příjmu = VH po zdanění
VH po zdanění – Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům =
= VH za účetní období
Слайд 148

Důležité kategorie z VZZ! Výkony = Tržby z prodeje výrobků a

Důležité kategorie z VZZ!

Výkony = Tržby z prodeje výrobků a služeb

+ Změna stavu zásob vlastní činnosti + Aktivace

Obchodní marže = Tržby za prodej zboží - Náklady vynaložené na prodané zboží

Přidaná hodnota = Obchodní marže + Výkony - (Spotřeba materiálu a energie + Služby)

Слайд 149

Ad b) HV – anglosaské pojetí pro různé analýzy se vžila tato klasifikace zisků:

Ad b) HV – anglosaské pojetí

pro různé analýzy se vžila tato

klasifikace zisků:
Слайд 150

Schéma: Často používané anglické zkratky charakterizující HV podniku

Schéma: Často používané anglické zkratky charakterizující HV podniku

Слайд 151

Ad c) HV – „Příspěvek na úhradu“ je definován jako rozdíl ceny a variabilních nákladů

Ad c) HV – „Příspěvek na úhradu“

je definován jako rozdíl ceny

a variabilních nákladů
Слайд 152

Příspěvek na úhradu = souhrn prostředků, které je možno použít na

Příspěvek na úhradu = souhrn prostředků, které je možno použít na

úhradu fixních nákladů

PÚ > fix. N ⇒ ZISK
PÚ = fix. N ⇒ zisk = 0
PÚ < fix. N ⇒ ZTRÁTA

Слайд 153

Návratnost fixních nákladů je zajištěna až určitým množstvím prodaných výkonů. Teprve

Návratnost fixních nákladů je zajištěna až určitým množstvím prodaných výkonů. Teprve

až potom, až když jsou uhrazeny fix. N, je realizován zisk ⇒ BOD ZVRATU (break-even point) = takové množství produkce, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta, tzn. tržby se rovnají nákladům – viz graf:
Слайд 154

Bz produkci = fix. N / (PÚ/ks) = jaký minimální počet

Bz produkci = fix. N / (PÚ/ks)
= jaký minimální počet výrobků

je nutné vyrobit, aby firma dosáhla zisku
Bz tržby = fix. N / (1 – var. N/T)
= jaká je minimální výše obratu, aby firma nebyla ztrátová
Слайд 155

PŘ: Využití analýzy bodu zvratu Společnost šije autopotahy. Prodejní cena 1

PŘ: Využití analýzy bodu zvratu

Společnost šije autopotahy.
Prodejní cena 1 kusu

v r. 2014 je 1 250,- Kč a plánovaný prodej 25 000 ks.
Údaje o nákladech za r. 2014 jsou uvedeny v následujících tabulkách:
Tab. 1: Variabilní náklady na 1 ks
Слайд 156

Příklad – úkoly: Vypočítejte plánovaný zisk pro rok 2014. Vypočítejte bod

Příklad – úkoly:

Vypočítejte plánovaný zisk pro rok 2014.
Vypočítejte bod zvratu v

naturálním vyjádření (ks) a v hodnotovém vyjádření.
Vedení podniku předpokládá v roce 2015 prodej 30 000 ks. Zároveň bude muset zvýšit náklady na reklamu. Jaká je maximální výše nákladů na reklamu, aby podnik dosáhl stejnou rentabilitu tržeb jako v roce 2014?
Слайд 157

Příklad – řešení: Ad 1) Zisk = tržby - náklady Z

Příklad – řešení:

Ad 1)
Zisk = tržby - náklady
Z = (25

000 ks x 1 250Kč/ks) - (850 x 25 000 + 8 000 000)
Zisk = 2 mil. Kč
Ad 2a)
PÚ = tržby - variabilní náklady Bz produkci = fix.N/(PÚ/ks)
PÚ = 31 250 000 - 21 250 000
PÚ = 10 mil. Kč PÚ/ks = 400 Kč
Bz produkci = 8 000 000/400 = 20 000 ks
Слайд 158

Ad 2b) Bz tržby = fix. N/(1 – var. N/T) Bztržby

Ad 2b)
Bz tržby = fix. N/(1 – var. N/T)
Bztržby = 8

000 000 /(1 – 21 250 000/31 250 000)
Bztržby = 25 mil. Kč
Firma musí vyrobit minimálně 20 tis. ks autopotahů v hodnotě 25 mil. Kč.
Ad 3)
- rentabilita tržeb v r. 2014 = 2 000 000/31 250 000 = 0,064 tj. 6,4%; minimální požadovaný zisk v r. 2015 (aby byla zachována rentabilita tržeb 6,4%) 2,4 mil. Kč
plánované tržby na r. 2015: 30 000 x 1 250 = 37 500 000 Kč
PÚ pro r. 2015: PÚ = T – var.N ⇒ 37 500 000 - (850 x 30 tis.) = 12 mil. Kč
PÚ slouží na úhradu fix. N: 12 mil - 8 mil. = 4 mil. Kč ZISK v r. 2015
Rozdíl mezi ziskem v r. 2015 a min. požadovaným ziskem pro r. 2015 je 1 600 000 Kč (= náklady na reklamu).
Maximální náklady na reklamu mohou být ve výši 1,6 mil. Kč, aby byla zachována rentabilita tržeb z r. 2014 ve výši 6,4%.
Слайд 159

7. a 8. přednáška

7. a 8. přednáška

Слайд 160

Osnova přednášky Význam hodnocení podniku a podnikatelských aktivit Metody používané v ekonomických analýzách

Osnova přednášky

Význam hodnocení podniku a podnikatelských aktivit
Metody používané v ekonomických analýzách

Слайд 161

Ad 1) Význam hodnocení podniku a podnikatelských aktivit

Ad 1) Význam hodnocení podniku a podnikatelských aktivit

Слайд 162

Schéma: Význam hodnocení podnikatelské činnosti Kdo má zájem na výsledku hodnocení

Schéma: Význam hodnocení podnikatelské činnosti

Kdo má zájem na výsledku hodnocení podniku

Hodnocení

podniku
prosperita
hodnota

vlastníci

management

zaměstnanci

stát/EU

dodavatelé

odběratelé

investoři

veřejnost

věřitelé/banky

Слайд 163

Ad 2) Metody používané v ekonomických analýzách Ekonomická analýza – rozklad

Ad 2) Metody používané v ekonomických analýzách

Ekonomická analýza – rozklad určitého

ekonomického celku (jevu, procesu) na dílčí části, jejich podrobné zkoumání, hodnocení a určení možností jejich zlepšení; a následně opětovná skladba do upraveného celku s cílem: zlepšit jeho fungování a zvýšit výkonnost.
Analýza – členění:
z hlediska věcného - fundamentální
- technická
b) z hlediska časového - ex-ante
- ex-post
Слайд 164

Technická analýza

Technická analýza

Слайд 165

Ad 1. 1. 1. 1. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA (analýza trendů) - sleduje

Ad 1. 1. 1. 1. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA (analýza trendů)

- sleduje vývoj

položek finančních výkazů v čase, tj. změnu určité položky:
absolutní změnou = hodnotat – hodnotat-1
procentní změnou = (absolutní změna/hodnotat-1 ) x 100(%)
indexem - řetězovým: rT = xT/xT-1
- bazickým: bT = xT/x0
Слайд 166

Ad 1. 1. 1. 2. VERTIKÁLNÍ ANALÝZA (procentní rozbor) - slouží k posouzení struktury agregovaného jevu

Ad 1. 1. 1. 2. VERTIKÁLNÍ ANALÝZA (procentní rozbor)

- slouží k posouzení

struktury agregovaného jevu
Слайд 167

Ad 1. 1. 2. ANALÝZA POMĚROVÝCH VELIČIN nejoblíbenější a nejrozšířenější forma

Ad 1. 1. 2. ANALÝZA POMĚROVÝCH VELIČIN

nejoblíbenější a nejrozšířenější forma ukazatelů
umožňují

komparativnost mezi firmami i ve firmě v čase
mohou být - podílové
- vztahové
Слайд 168

Ad 1. 2. ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ HIERARCHICKÉ (1. 2. 1. Pyramidální

Ad 1. 2. ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ

HIERARCHICKÉ (1. 2. 1. Pyramidální soustavy

ukazatelů)
jsou řazeny sestupně podle významu (⇒ tvar pyramidy)
všechny ukazatele nemohou být předem účelově vybírány, vyplynou z existujících vztahů)
význam ukazatelů je dán jeho postavením v pyramidě
PLOCHÉ (1. 2. 2. Ploché soustavy ukazatelů)
mají tvar rovnice (př. Bonitní a bankrotní modely)
ukazatele jsou účelově vybírány
význam ukazatele je dán jejich vahou
Слайд 169

Ad 1. 2. 1. PYRAMIDÁLNÍ SOUSTAVY UKAZATELŮ nejčastěji používané soustavy ukazatelů

Ad 1. 2. 1. PYRAMIDÁLNÍ SOUSTAVY UKAZATELŮ

nejčastěji používané soustavy ukazatelů
souhrnně znázorňují

najednou několik charakteristik finančního zdraví podniku a umožňují zjišťovat vzájemné souvislosti mezi souhrnnou veličinou a dílčími charakteristikami a mezi charakteristikami navzájem
principem konstrukce je postupný rozklad vrcholového ukazatele na ukazatele dílčí.
Každý jednotlivý dílčí ukazatel je výsledkem působení řady dalších činitelů, které mají k němu opět příčinný vztah. Dílčí ukazatel tak zaujímá pozici vrcholového ukazatele a je možné ho opět rozložit do řady dílčích ukazatelů 2. stupně atd. ⇒ tím vzniká podoba pyramidy, kdy ukazatele nižších stupňů vystupují jako příčiny (činitelé) ovlivňující ukazatele úrovně bezprostředně vyšší.
Слайд 170

Schéma: Pyramidální soustava A B C E D F G H

Schéma: Pyramidální soustava

A

B

C

E

D

F

G

H

Слайд 171

- mezi dílčími ukazateli v pyramidě existují vzájemné vazby: matematické (aditivní;

- mezi dílčími ukazateli v pyramidě existují vzájemné vazby:
matematické (aditivní; multiplikativní)

ekonomické
Řešení pyramidálních soustav:
Volba syntetického – vrcholového ukazatele
Rozklad na ukazatele vyšších řádů – analytické ukazatele
Kvantifikace vlivů dílčích ukazatelů na ukazatel vrcholový
Interpretace výsledků
Слайд 172

Vliv dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel při aditivních vazbách vliv absolutních

Vliv dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel při aditivních vazbách

vliv absolutních změn
vliv

relativních změn
Ad a) vliv absolutních změn

X

A

B

Слайд 173

vliv dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel je dán: u součtových vazeb

vliv dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel je dán:

u součtových vazeb součtem

jejich absolutních změn
u rozdílových vazeb rozdílem jejich absolutních změn
Слайд 174

Ad b) vliv relativních změn vliv dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel

Ad b) vliv relativních změn

vliv dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel je

dán 2 charakteristikami, a to:
podílem dílčího ukazatele na vrcholovém ukazateli
indexem změny dílčího ukazatele
ΔX = iA . A0/X0 + iB . B0/X0
ΔX = A1/A0 . A0/X0 + B1/B0 . B0/X0
Слайд 175

PŘ: Ve struktuře celkového kapitálu aplikujte vliv: a) absolutních změn jeho

PŘ: Ve struktuře celkového kapitálu aplikujte vliv: a) absolutních změn jeho dílčích

složek, tj. vlastního kapitálu a cizího kapitálu b) relativních změn jeho dílčích složek, tj. vlastního kapitálu a cizího kapitálu
Слайд 176

PŘ: výsledky ad a) vliv absolutních změn 173 632 = -36

PŘ: výsledky

ad a) vliv absolutních změn
173 632 = -36 255 +

209 887
ad b) vliv relativních změn
1,2239 = 0,3031 + 0,9208
Слайд 177

Vliv dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel při multiplikativních vazbách Při řešení

Vliv dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel při multiplikativních vazbách
Při řešení soustav

se mohou aplikovat 4 metody:
Metoda postupných změn
Metoda rozkladu se zbytkem
Metoda logaritmická
Metoda funkcionální

X

A

B

Слайд 178

Ad 1) Metoda postupných změn princip: pouze tam, kde je syntetický

Ad 1) Metoda postupných změn

princip: pouze tam, kde je syntetický ukazatel

výsledkem součinu analytických ukazatelů
postup: mění se vždy jeden z ukazatelů a ostatní zůstávají nezměněny
ΔX/ΔB = ΔB . A0
ΔX/ΔA = ΔA . B1
přednosti: jednoduchost
nedostatky:
- není reálné, aby se jeden faktor měnil a ostatní zůstaly nezměněny
- nepřesnost, protože výsledek závisí na pořadí, ve kterém faktory měníme
Слайд 179

Ad2) Metoda rozkladu se zbytkem princip: pouze tam, kde je syntetický

Ad2) Metoda rozkladu se zbytkem

princip: pouze tam, kde je syntetický ukazatel

výsledkem součinu analytických ukazatelů
postup: mění se každý ukazatel individuálně, při konstantní hodnotě ostatních ukazatelů (shoda s metodou postupných změn) a přidává se vliv změny všech ukazatelů najednou
ΔX/ΔB = ΔB . A0
ΔX/ΔA = ΔA . B0
ΔX/ΔA ΔB = ΔA . ΔB
přednosti: jednoduchost, snaha vyjádřit i souhrnný vliv ukazatelů
nedostatky: nepřesnost, špatná interpretace „zbytku“
Слайд 180

Ad3) Metoda logaritmická (metoda logaritmu indexu hodnot) princip: - vychází z

Ad3) Metoda logaritmická (metoda logaritmu indexu hodnot)

princip: - vychází z indexu změn

analytických ukazatelů
- použití je tam, kde ukazatele nemají zápornou hodnotu
použití jen tam, kde ukazatele nemají nulovou hodnotu
postup:
ΔX = X1 - X0
X1 - X0 = X0 . (a1/a0 . b1/b0) - X0
(X1 - X0 )/X0 = a1/a0 . b1/b0
Aplikace logaritmického počtu:
X/A = (log a1/a0 / log X1/X0) . ΔX
X/B = (log b1/b0 / log X1/X0) . ΔX
přednosti: přesnost, není citlivá na pořadí ukazatelů
nedostatky: náročnost na výpočet, problémy při aplikaci podílových vazeb (tam se musí stanovit reciproký ukazatel a nahradit vazbu podílovou vazbou součinovou)
Слайд 181

Ad4) Funkcionální metoda princip: může se používat všeobecně (i u záporných

Ad4) Funkcionální metoda

princip:
může se používat všeobecně (i u záporných

hodnot)
přiřazuje změnu syntetického ukazatele k jednotlivým analytickým ukazatelům dělením (výchozí hodnotou)
postup:
1. vydělení dílčích ukazatelů výchozí hodnotou
Δ X = a1 b1 – a0 b0 a1b1 = (a0 + Δa) . (b0 + Δb)
= a 1b1 . a0 b0 - a0 b0
a0b0
  = a0b0 (a1 b1 – 1 )
a0b0
Слайд 182

2. kvantifikace vlivu dílčích ukazatelů na vrcholový rovněž pomocí výchozí hodnoty

2. kvantifikace vlivu dílčích ukazatelů na vrcholový rovněž pomocí výchozí hodnoty
ΔX

= ΔXa + ΔXb + ΔXaΔXb
ΔXa = X0 ( ΔXa + ΔXa ΔXb) = X0 (Δa + Δa Δb ) = X0 . Δa ( 1 + Δb )
a0 a0 b0 a0 b0
ΔXb = X0 ( ΔXb + ΔXa ΔXb) = X0 (Δb + Δa Δb ) = X0 . Δb ( 1 + Δa )
b0 a0 b0 b0 a0
přednosti: použitelnost při záporných hodnotách indexů, není citlivá na pořadí ukazatelů
nedostatky: relativní přesnost
Слайд 183

PŘ: Aplikujte vliv změn dílčích ukazatelů (rentabilita celkového kapitálu, celkový kapitál)

PŘ: Aplikujte vliv změn dílčích ukazatelů (rentabilita celkového kapitálu, celkový kapitál)

na ukazatel vrcholový (zisk): a) metodou rozkladu s postupnými změnami b) metodou rozkladu se zbytkem c) metodou logaritmickou d) metodou funkcionální
Слайд 184

PŘ: výsledky ad a) metoda rozkladu s postupnými změnami 20 752

PŘ: výsledky

ad a) metoda rozkladu s postupnými změnami
20 752 = -

278,49 + 21 030,43
ad b) metoda rozkladu se zbytkem
20 752 = -278,49 + 24 053,20 - 3 022,77
ad b) metoda logaritmická
vliv Δ Z/∑K = 21 943,7 vliv Δ ∑K = - 1 191,8
ad c) metoda funkcionální
ΔZZ/∑K = 22 541,43 ΔZ∑K = - 1 789,84
Слайд 185

Du Pontův rozklad – nejznámější pyramidová soustava Čistý zisk/vlastní kapitál Čistý

Du Pontův rozklad – nejznámější pyramidová soustava

Čistý zisk/vlastní kapitál

Čistý zisk/aktiva

Aktiva/vlastní kapitál

Zisk/tržby

Tržby/aktiva

Čistý

zisk

tržby

Čisté tržby

aktiva

tržby

∑N

OA

dl. M

Слайд 186

Technická analýza

Technická analýza

Слайд 187

Analýza soustav ukazatelů → Ploché soustavy ukazatelů Bonitní a bankrotní modely

Analýza soustav ukazatelů → Ploché soustavy ukazatelů

Bonitní a bankrotní modely
ukazatele

jsou účelově vybírány
cílem je sestavit takové výběry ukazatelů, které by dokázaly kvalitně předpovědět finanční situaci podniku
dle jejich tvorby se člení na jednorozměrné a vícerozměrné modely
Слайд 188

Bonitní modely diagnostické hodnotí podnik jedním syntetickým koeficientem, který umožňuje vyjádřit

Bonitní modely

diagnostické
hodnotí podnik jedním syntetickým koeficientem, který umožňuje vyjádřit bonitu firmy
analýza

ex post
princip tvorby: 1. výběr ukazatelů
2. ohodnocení ukazatelů
3. součet bodů
4. zařazení firmy do skupiny úspěšnosti
- PŘ: zahraniční – Kralicekův „Rychlý test“, Tamariho model
ČR – Index bonity (IB index)
Слайд 189

Kralicekův „Rychlý test“ navržen v r. 1990 rychlost a poměrně dobrá

Kralicekův „Rychlý test“

navržen v r. 1990
rychlost a poměrně dobrá vypovídací schopnost
pracuje

s následujícími ukazateli:
koeficient samofinancování = vl. K/∑A
doba splácení dluhu z CF = (ci. K – kr. fin. majetek)/bilanční CF
cash flow v % tržeb = CF/tržby
ROA = HV po zdanění + úroky (1 – daňová sazba) /∑A
každý vypočtený ukazatel se poté oklasifikuje známkami dle tabulky
výsledná známka se pak určí jako jednoduchý aritmetický průměr známek získaných za jednotlivé ukazatele ⇒ < 2: velmi dobrý podnik
> 3: špatná finanční situace
Слайд 190

Tabulka: Stupnice hodnocení ukazatelů

Tabulka: Stupnice hodnocení ukazatelů

Слайд 191

Bankrotní modely predikční předpovídají případné ohrožení finančního zdraví podniku analýza ex

Bankrotní modely

predikční
předpovídají případné ohrožení finančního zdraví podniku
analýza ex ante
postup sestavování: 1. výběr

ukazatelů, které ovlivňují HV nejvíce
2. stanovení vah ukazatelů
3. stanovení funkce vlivu ukazatelů na HV podniku
4. stanovení intervalu hodnot, ve kterém je firma ohrožena bankrotem
- PŘ: Altmanovo „Z-skóre“, Beermanova diskriminační funkce, Taflerův bankrotní model, IN index 95, 99, 01, 05 …….
Слайд 192

Altmanova formule bankrotu (Z-skóre) vychází z diskriminační analýzy uskutečněné koncem 60.

Altmanova formule bankrotu (Z-skóre)

vychází z diskriminační analýzy uskutečněné koncem 60. a

v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem
Z-skóre pro firmy s veřejně obchodovatelnými akciemi se vypočítá dle vztahu:
Zi = 1,2 . A + 1,4 . B + 3,3 . C + 0,6 . D + 1,0 . E
A = pracovní kapitál /∑A
B = zisk po zdanění/ ∑A
C = zisk před zdaněním a úroky/ ∑A
D = tržní hodnota vlastního kapitálu/celkové dluhy
E = celkové tržby/ ∑A
Слайд 193

b) pro ostatní podniky se Z-skóre vypočítá podle vztahu: Zi =

b) pro ostatní podniky se Z-skóre vypočítá podle vztahu:

Zi = 0,717

. A + 0,847 . B + 3,107 . C + 0,420 . D + 0,998 . E
kde A, B, C a E jsou definovány stejně jako v předchozím vztahu a
D = základní kapitál/celkové dluhy
Слайд 194

9. přednáška

9. přednáška

Слайд 195

Osnova přednášky Komparace

Osnova přednášky

Komparace

Слайд 196

Technická analýza

Technická analýza

Слайд 197

KOMPARACE řada metod založených na srovnání - jednorozměrné - vícerozměrné dva

KOMPARACE

řada metod založených na srovnání - jednorozměrné
- vícerozměrné
dva základní problémy komparace:

volba srovnávací základny
problém srovnatelnosti
členění komparace
a) interní
b) externí
Слайд 198

Ad b) Externí komparace - využívá jednoduchý matematicko - statistický aparát,

Ad b) Externí komparace

- využívá jednoduchý matematicko - statistický aparát, jehož

východiskem je matice firemních ukazatelů
Postup konstrukce matice firemních ukazatelů:
vyberou se vhodné firmy ke komparaci
vyberou se vhodné ukazatele pro komparaci
stanoví se váhy významnosti jednotlivých vybraných ukazatelů
ukazatelům se přiřadí hodnota
+ 1 tam, kde je žádoucí růst ukazatele
- 1 tam, kde je žádoucí pokles ukazatele
Cíl: srovnat firmu pomocí jednoho – tzv. „integrálního ukazatele“, který by komplexně vyjadřoval pozici jednotlivých firem v rámci sledovaného souboru firem
Слайд 199

Matice firemních ukazatelů Xij = hodnota j-tého ukazatele i-té firmy pj

Matice firemních ukazatelů Xij = hodnota j-tého ukazatele i-té firmy pj = hodnota

váhy j-tého ukazatele (pro všechny firmy shodná)
Слайд 200

Matice firemních ukazatelů je východiskem pro metody: Metoda bodovací Metod jednoduchého

Matice firemních ukazatelů je východiskem pro metody:

Metoda bodovací
Metod jednoduchého (váženého) součtu

pořadí
Metoda jednoduchého (váženého) podílu
Metoda normované proměnné
Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu
Слайд 201

Ad 1) Metoda bodovací u každého UK najdeme podnik s nejlepší

Ad 1) Metoda bodovací

u každého UK najdeme podnik s nejlepší dosaženou

hodnotou [maximální (je-li žádoucí růst tohoto UK), minimální (je-li žádoucí pokles UK)] a ten ohodnotíme 100 body
ostatní podniky dostanou počet bodů dle:
bij = xij / xj max . 100 bij = xi min / xij . 100
body za každý podnik sečteme a vypočítáme průměr
pořadí stanovíme podle počtu dosažených bodů (nejlepší firma = nejvyšší průměrný počet bodů)
Слайд 202

Ad 2) Metoda jednoduchého (váženého) součtu pořadí u každého ukazatele najdeme

Ad 2) Metoda jednoduchého (váženého) součtu pořadí

u každého ukazatele najdeme podnik

s nejlepší dosaženou hodnotou a ten dostane pořadí „n“ a každý další pořadí o jednotku nižší
bodové ohodnocení se pak pro každou firmu sečte (nejlepší firma = nejvyšší počet bodů)
Слайд 203

Ad 3) Metoda jednoduchého (váženého) podílu využití střední hodnoty jednotlivých ukazatelů

Ad 3) Metoda jednoduchého (váženého) podílu

využití střední hodnoty jednotlivých ukazatelů ⇒

výpočet INTEGRÁLNÍHO UKAZATELE dij :
a) u ukazatele, kde je pozitivní růst: dij = xij/xpj
b) u ukazatele, kde je pozitivní pokles: dij = xpj/xij
Xij = hodnota j-tého UK v i-té firmě
Xpj = aritmetický průměr z hodnot j-tého UK
součet hodnot (za všechny ukazatele) za každou firmu (nejlepší firma = nejvyšší dosažená hodnota)
Слайд 204

Ad 4) Metoda normované proměnné

Ad 4) Metoda normované proměnné

 

Слайд 205

Ad 5) Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu pracuje s normovanými proměnnými

Ad 5) Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu

pracuje s normovanými proměnnými (stejně

jako v předchozí metodě) + navíc je zde zavedena fiktivní firma, která poslouží jako norma
pro každou firmu se počítá její vzdálenost od firmy fiktivní, a to pomocí euklidovské míry ki :
uij = normovaná hodnota j-tého ukazatele i-té firmy
uoj = hodnota j-tého ukazatele fiktivní firmy
nejméně vzdálená firma (tj. s nejnižší hodnotou) od fiktivního bodu = nejlepší firma

 

Слайд 206

PŘ: KOMPARACE – aplikace vícerozměrných metod Tab.: Vstupní data pro výpočet

PŘ: KOMPARACE – aplikace vícerozměrných metod

Tab.: Vstupní data pro výpočet

Слайд 207

Tab. č. 1: Metoda bodovací

Tab. č. 1: Metoda bodovací

Слайд 208

Tab. č. 2: Metoda jednoduchého součtu pořadí

Tab. č. 2: Metoda jednoduchého součtu pořadí

Слайд 209

Tab. č. 3: Metoda jednoduchého podílu

Tab. č. 3: Metoda jednoduchého podílu

Слайд 210

Tab. č. 4: Metoda normované proměnné

Tab. č. 4: Metoda normované proměnné

Слайд 211

Tab. č. 5: Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu

Tab. č. 5: Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu

Слайд 212

Tab.: Výsledné pořadí firem

Tab.: Výsledné pořadí firem

Слайд 213

Tab.: Shrnutí metod

Tab.: Shrnutí metod

Слайд 214

9. a 11. přednáška

9. a 11. přednáška

Слайд 215

Osnova přednášky 1) Finanční analýza 2) Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

Osnova přednášky

1) Finanční analýza
2) Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

Слайд 216

ad 1) FINANČNÍ ANALÝZA „Finanční analýza je oblast, která představuje významnou

ad 1) FINANČNÍ ANALÝZA

„Finanční analýza je oblast, která představuje významnou

součást soustavy podnikového řízení. Je úzce spojena s účetnictvím a finančním řízením podniku, propojuje tyto dva nástroje podnikového řízení…..“ (Grünwald, Holečková)
„Finanční analýza podniku je pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují a poměřují mezi sebou navzájem“ (Sedláček)
„Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek“ (Růčková)
Слайд 217

Postup při hodnocení firmy: shromáždění vstupních dat zpracování dat vyhodnocení výsledků

Postup při hodnocení firmy:

shromáždění vstupních dat
zpracování dat
vyhodnocení výsledků

Слайд 218

Finanční analýza – zahrnuje oblasti: 1) analýza efektivnosti 2) analýza finanční

Finanční analýza – zahrnuje oblasti:

1) analýza efektivnosti
2) analýza finanční stability
a) analýza

likvidity
b) analýza zadluženosti
3) analýza hospodářské aktivity
4) analýza ukazatelů kapitálového trhu
Слайд 219

Ad1) analýza efektivnosti (rentability, výnosnosti ziskovosti) efektivnost (pojem) – znamená: -

Ad1) analýza efektivnosti (rentability, výnosnosti ziskovosti)

efektivnost (pojem) – znamená:
- dosahování absolutní

částky zisku
- účinnost, s jakou se vstupy transformují na výstupy
obecná konstrukce ukazatelů:
EFEKT/ VSTUP EFEKT/VÝSTUP
- problém volby čitatele
- problém volby jmenovatele
- kombinace musí být smysluplná
Слайд 220

Ad 1) ukazatele rentability

Ad 1) ukazatele rentability

Слайд 221

Слайд 222

Pákový efekt = efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu

Pákový efekt

= efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu v

kapitálové struktuře podniku
mezi ROA a ROE existuje jakýsi efekt páky:
pozitivní pákový efekt: je-li ROE > cena cizího kapitálu, pak při přílivu cizího kapitálu ROE roste
negativní pákový efekt: je-li ROE < cena cizího kapitálu, pak při přílivu cizího kapitálu ROE klesá
Слайд 223

Ad 2) Analýza finanční stability zahrnuje: analýzu platební schopnosti firmy (likvidity) analýzu zadluženosti firmy

Ad 2) Analýza finanční stability

zahrnuje:
analýzu platební schopnosti firmy (likvidity)
analýzu zadluženosti firmy

Слайд 224

Ad 2 a) analýza platební schopnosti (likvidity) likvidnost X likvidita souhrn

Ad 2 a) analýza platební schopnosti (likvidity)

likvidnost X likvidita
souhrn všech potenciálně likvidních

prostředků, které má firma k dispozici k úhradě krátkodobých závazků
je předpokladem finanční rovnováhy (stability) firmy
vizitka pro obchodní partnery
vztah likvidity a rentability
Слайд 225

likvidnost peníze krátkodobý finanční majetek pohledávky zásoby – výrobků - materiálu

likvidnost

peníze

krátkodobý finanční majetek
pohledávky
zásoby – výrobků
- materiálu

splátka faktur
výplata mezd
- splátka daní
splátka

úroků
apod.
Слайд 226

Tab.: Ukazatele likvidity

Tab.: Ukazatele likvidity

Слайд 227

Ad 2b) analýza zadluženosti firmy bez cizího kapitálu se obejde málokterý

Ad 2b) analýza zadluženosti firmy

bez cizího kapitálu se obejde málokterý podnik
cizí

kapitál je dluh, který musí podnik v určené době splatit
krátkodobý cizí kapitál
dlouhodobý cizí kapitál
cizí kapitál není poskytován zadarmo – nákladem za jeho používání je úrok
krátkodobý kapitál je zpravidla levnější než dlouhodobý
Proč podnik používá cizí kapitál?
Слайд 228

Ukazatele zadluženosti: ukazatele struktury kapitálu ukazatele krytí cizího kapitálu

Ukazatele zadluženosti:

ukazatele struktury kapitálu
ukazatele krytí cizího kapitálu

Слайд 229

Tab.: Ukazatele struktury kapitálu

Tab.: Ukazatele struktury kapitálu

Слайд 230

Tab.: Ukazatele krytí cizího kapitálu

Tab.: Ukazatele krytí cizího kapitálu

Слайд 231

Ad 3) Analýza hospodářské aktivity soubor podpůrných ukazatelů, který doplňuje efektivnost

Ad 3) Analýza hospodářské aktivity

soubor podpůrných ukazatelů, který doplňuje efektivnost hospodaření

podniku
ukazatele měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy
jejich využití je především pro řízení zásob
ukazatele lze rozdělit do 2 skupin: na rychlost obratu a dobu obratu
Rychlost obratu: vyjadřuje počet obrátek za určité období (např. 1 rok), tj. kolikrát se daná položka v podniku obrátí. Tato hodnota by měla být co nejvyšší, protože čím vyšší je počet obrátek, tím vyšší je zisk.
Doba obratu: vyjadřuje dobu, po kterou je kapitál vázán v určité formě aktiv a snahou je, aby tato hodnota byla co nejnižší.
Слайд 232

Tab.: Ukazatele hospodářské aktivity

Tab.: Ukazatele hospodářské aktivity

Слайд 233

Ad 4) Analýza ukazatelů kapitálového trhu počítají se pouze pro podniky

Ad 4) Analýza ukazatelů kapitálového trhu

počítají se pouze pro podniky

s veřejně obchodovatelnými cennými papíry
jsou důležité pro potenciální investory, kteří chtějí vědět, jakou návratnost mohou očekávat od vložených prostředků
Tab.: Ukazatele kapitálového trhu
Слайд 234

Слайд 235

AD 2) Ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added, EVA) Pojem, který

AD 2) Ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added, EVA)

Pojem, který v

současnosti označuje velmi významné hodnotové měřítko výkonnosti podniku.
Podnik, který vykazuje kladný čistý zisk (HV za účetní období) ještě nemusí dosahovat kladného ekonomického zisku! Ekonomický zisk je zisk po odečtení nejen nákladů na cizí kapitál (ty jsou součástí čistého zisku), ale i nákladů na vlastní kapitál (tzv. explicitní náklady).
Základní myšlenkou ukazatele je, že investovaný kapitál musí mít větší přínos, než náklady na tento kapitál.
= Finanční ukazatel, který lze definovat jako rozdíl mezi čistým provozním ziskem a kapitálovými náklady.
Слайд 236

Výpočet EVA EVA = NOPAT - C . WACC NOPAT (Net

Výpočet EVA

EVA = NOPAT - C . WACC
NOPAT (Net Operating Profit

After Tax)
= zisk z operativní činnosti podniku. Jeho hodnotu v českých účetních výkazech nenajdeme, je možné ji odhadnout jako:
provozní zisk x (1 – t), t je daňová sazba
C (Capital) = celkový zpoplatněný kapitál (obvykle dlouhodobý)
WACC (Weighted Average Cost of Capital) = průměrné vážené náklady na kapitál [= kolik % ze zpoplatněného (úročeného) podnikem využívaného kapitálu stojí podnik právě užívání kapitálu]
Слайд 237

- pro stanovení hodnoty WACC lze použít: (viz 3. přednáška) 1.

- pro stanovení hodnoty WACC lze použít: (viz 3. přednáška)

1. WACC =

rd . (1 – t) . D/C + re . E/C
rd – úroková míra placená z cizího kapitálu
T – sazba daně z příjmu
D – úročený cizí kapitál
re – požadovaná výnosnost vl.K (v %)
E – vlastní kapitál
C – celkový zpoplatněný kapitál; musí platit C = D + E
2. WACC = rf + rLA + rPS + rFS (stavebnicový model)
rf – bezriziková výnosová míra
rLA – přirážka za malou velikost firmy
rPS – přirážka za možnou nižší podnikatelskou stabilitu
rFS – přirážka za možnou nižší finanční stabilitu
Слайд 238

PŘ: Výpočet ukazatele EVA pro firmu XY v tis. Kč (pro období 1 – 5)

PŘ: Výpočet ukazatele EVA pro firmu XY v tis. Kč (pro období

1 – 5)
Слайд 239

Výpočet EVA např. v období 1: EVA = NOPAT – C

Výpočet EVA např. v období 1:

EVA = NOPAT – C .

WACC
EVA = 313 . (1 – 0,015) – 849 . 0,097
EVA = 266,05 – 82,353
EVA = 183,697 tis. Kč